Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 24

किमेतदाश्चर्यपरमिति भोभो द्विजोत्तमाः । कथ्यतां कारणं सर्वं शास्त्रदृष्ट्या विभाव्य च

kimetadāścaryaparamiti bhobho dvijottamāḥ | kathyatāṃ kāraṇaṃ sarvaṃ śāstradṛṣṭyā vibhāvya ca

«Qu’est-ce donc, si merveilleusement stupéfiant ? Ô meilleurs des deux-fois-nés, dites-moi toute la cause, en l’examinant à la lumière des śāstras.»

किम्what
किम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootक (प्रश्नवाचक-सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्; प्रश्नार्थक
एतत्this
एतत्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम/प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्; ‘this’
आश्चर्यपरम्most astonishing
आश्चर्यपरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootआश्चर्य (प्रातिपदिक) + पर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्; समासः: आश्चर्यं परं (कर्मधारय) = ‘supremely wondrous’
इतिthus
इति:
Quotation marker (इति)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formअव्ययम्; उद्धरण-चिह्न/वाक्य-समाप्ति-निपातः (quotative particle)
भोO!
भो:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeIndeclinable
Rootभो (अव्यय)
Formअव्ययम्; सम्बोधन-निपातः (vocative particle)
भोO!
भो:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeIndeclinable
Rootभो (अव्यय)
Formअव्ययम्; सम्बोधन-निपातः
द्विजोत्तमाःO best of Brahmins
द्विजोत्तमाः:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootद्विज (प्रातिपदिक) + उत्तम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सम्बोधन (8th), बहुवचनम्; समासः: द्विजाः उत्तमाः (कर्मधारय)
कथ्यताम्let (it) be told
कथ्यताम्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√कथ् (धातु)
Formलोट् (Imperative), प्रथमपुरुषः, एकवचनम्; आत्मनेपदम्; कर्मणि-प्रयोगः (passive) = ‘let it be told’
कारणम्the cause
कारणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकारण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्
सर्वम्entire
सर्वम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया, एकवचनम्; विशेषणम् (कारणम्)
शास्त्रदृष्ट्याby the scriptural viewpoint
शास्त्रदृष्ट्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootशास्त्र (प्रातिपदिक) + दृष्टि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग; तृतीया, एकवचनम्; समासः: शास्त्रस्य दृष्टिः (षष्ठी-तत्पुरुष)
विभाव्यhaving reflected
विभाव्य:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootवि-√भू/√भाव् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययार्थे ल्यप्/य-प्रत्ययान्त अव्यय-भावकृदन्त (gerund) = ‘having considered/examined’
and
:
Connector (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्ययम्; समुच्चय

Rājā (the king)

Tirtha: Revā-kṣetra

Type: kshetra

Listener: brāhmaṇas (dvijottamāḥ)

Scene: The king addresses the assembled brāhmaṇas with folded hands or earnest gesture, asking for the cause; the priests appear contemplative, as if weighing śāstric categories of doṣa.

R
Rājā
D
Dvijottamas (Brāhmaṇas)
Ś
Śāstra

FAQs

Dharma is to be discerned through śāstra and qualified counsel; extraordinary events should be interpreted with scriptural grounding.

The broader frame is the Revā (Narmadā) region in Revā Khaṇḍa; this verse focuses on dharmic inquiry rather than a named tīrtha.

The prescription is methodological: analyze the cause ‘by śāstra-dṛṣṭi’ (scriptural standards) with learned brāhmaṇas.