Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 53

Bhāgīratha’s Bringing of the Gaṅgā

अभिजग्मुर्महाविष्णुं यत्रास्ते जगतां पतिः । क्षीरोदस्योत्तरं तीरं सम्प्राप्य त्रिदशेश्वराः । अस्तुवन्देवदेवेशं शरणागतपालकम् ॥ ५३ ॥

abhijagmurmahāviṣṇuṃ yatrāste jagatāṃ patiḥ | kṣīrodasyottaraṃ tīraṃ samprāpya tridaśeśvarāḥ | astuvandevadeveśaṃ śaraṇāgatapālakam || 53 ||

Les seigneurs des dieux se rendirent auprès de Mahāviṣṇu, là où demeure le Maître des mondes. Parvenus à la rive septentrionale de l’Océan de Lait, ils louèrent le Dieu des dieux, protecteur de ceux qui prennent refuge.

अभिजग्मुःapproached/went to
अभिजग्मुः:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootअभि+गम् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद (perfect, 3rd pl.)
महाविष्णुम्Mahāviṣṇu
महाविष्णुम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमहा-विष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मधारयः—“महान् विष्णुः” (masc. acc. sg.)
यत्रwhere
यत्र:
Deśa-adhikaraṇa (देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootयत्र (अव्यय)
Formअव्यय, देशवाचक सम्बन्धबोधक (relative adverb: ‘where’)
आस्तेdwells/sits
आस्ते:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootआस् (धातु)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद (present, 3rd sg. Ā.)
जगताम्of the worlds
जगताम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootजगत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन (gen. pl.)
पतिःlord
पतिः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootपति (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (nom. sg.)
क्षीरोदस्यof the Milk Ocean
क्षीरोदस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootक्षीर-उद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन; तत्पुरुषः—“क्षीरस्य उदः (समुद्रः)” (gen. sg.)
उत्तरम्northern
उत्तरम्:
Karma (कर्म)
TypeAdjective
Rootउत्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तीरम् इति विशेषणम् (neut. acc. sg.)
तीरम्shore/bank
तीरम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (neut. acc. sg.)
सम्प्राप्यhaving reached
सम्प्राप्य:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootसम्+प्र+आप् (धातु)
Formक्त्वान्त अव्यय (gerund), धातु: सम्+प्र+आप् (to reach)
त्रिदशेश्वराःlords of the gods (deities)
त्रिदशेश्वराः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootत्रिदश-ईश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; तत्पुरुषः—“त्रिदशानाम् ईश्वराः” (nom. pl.)
अस्तुवन्praised
अस्तुवन्:
Kriyā (क्रिया)
TypeVerb
Rootस्तु (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत/imperf.), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद (imperfect, 3rd pl.)
देवदेवेशम्the Lord of gods
देवदेवेशम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootदेव-देव-ईश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः—“देवानां देवः (श्रेष्ठदेवः) तस्य ईशः/ईशः” (acc. sg.; ‘Lord of the god of gods’ → idiomatically ‘Lord of gods’)
शरणागतपालकम्protector of those who seek refuge
शरणागतपालकम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootशरण-आगत-पालक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः—“शरणं आगतानां पालकः” (acc. sg.)

Sūta (narrator) describing the devas’ approach to Viṣṇu

Vrata: none

Primary Rasa: bhakti

Secondary Rasa: shanta

M
Mahāviṣṇu
J
Jagatpati (Lord of the worlds)
K
Kṣīroda (Ocean of Milk)
T
Tridaśeśvarāḥ (devas)

FAQs

It frames Viṣṇu as jagatām patiḥ (Lord of all worlds) and śaraṇāgata-pālaka (protector of those who surrender), establishing refuge (śaraṇāgati) as a decisive spiritual principle even for the devas.

Bhakti is shown through approaching the Lord’s abode (Kṣīroda) and offering stuti (praise). The key bhakti-mood here is śaraṇāgati—seeking protection by taking refuge in Viṣṇu as the supreme guardian.

No specific Vedāṅga technique is taught in this verse; it is primarily narrative-theological, emphasizing stuti and śaraṇāgati rather than śikṣā, vyākaraṇa, chandas, nirukta, jyotiṣa, or kalpa procedures.