Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 89

Jīva–Ātman Inquiry; Kṣetrajña Doctrine; Karma-based Varṇa; Four Āśramas and Sannyāsa Discipline

तत्खलु द्विविधं सुखमुच्यचते शरीरं मानसं च । इह खल्वमुष्मिंश्च लोके वस्तुप्रवृत्तयः सुखार्थमभिधीयन्ते नहीतः परत्रापर्वगफलाद्विशिष्टतरमस्ति । स एव काम्यो गुणविशेषो धर्मार्थगुणारंभगस्तद्धेतुरस्योत्पत्तिः सुखप्रयोजनार्थमारंभाः । भरद्वाज उवाच । वदैतद्भवताभिहितं सुखानां परमा स्थितिरिति ॥ ८९ ॥

tatkhalu dvividhaṃ sukhamucyacate śarīraṃ mānasaṃ ca | iha khalvamuṣmiṃśca loke vastupravṛttayaḥ sukhārthamabhidhīyante nahītaḥ paratrāparvagaphalādviśiṣṭataramasti | sa eva kāmyo guṇaviśeṣo dharmārthaguṇāraṃbhagastaddheturasyotpattiḥ sukhaprayojanārthamāraṃbhāḥ | bharadvāja uvāca | vadaitadbhavatābhihitaṃ sukhānāṃ paramā sthitiriti || 89 ||

Le bonheur est dit, en vérité, de deux sortes : corporel et mental. En ce monde et dans l’autre, toutes les entreprises sont décrites comme poursuivies pour le bonheur ; car rien n’est plus élevé que le fruit de mokṣa, la délivrance. Cela seul est l’excellence désirable des qualités : le commencement des vertus de dharma et d’artha ; de là naît sa cause, et tout effort est entrepris avec le bonheur pour but. Bharadvāja dit : « Explique, comme tu l’as déclaré, quel est l’état suprême du bonheur. »

तत्that (happiness)
तत्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd Nom/Acc), एकवचन; अनुवादक-सर्वनाम (that/it)
खलुindeed
खलु:
Sambandha (सम्बन्ध/Particle)
TypeIndeclinable
Rootखलु (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक-निपात (indeed)
द्विविधम्twofold
द्विविधम्:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootद्वि + विध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd Nom/Acc), एकवचन; द्विगु-समास: द्वौ विधौ यस्य (twofold)
सुखम्happiness
सुखम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
उच्यतेis said, is called
उच्यते:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), कर्मणि-प्रयोग (Passive), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
शरीरम्bodily (happiness)
शरीरम्:
Visheshya (विशेष्य/Apposition)
TypeNoun
Rootशरीर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd Nom/Acc), एकवचन; ‘द्विविधं सुखम्’ इत्यस्य भेद-निर्देश (one kind)
मानसम्mental (happiness)
मानसम्:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootमानस (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd Nom/Acc), एकवचन; ‘सुखम्’ इत्यस्य विशेषणम् (mental)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (and)
इहhere
इह:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeIndeclinable
Rootइह (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (here)
खलुindeed
खलु:
Sambandha (सम्बन्ध/Particle)
TypeIndeclinable
Rootखलु (अव्यय)
Formनिश्चयार्थक-निपात (indeed)
अमुष्मिन्in that (other world)
अमुष्मिन्:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootअमुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; ‘in that (other)’
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-निपात (and)
लोकेin the world
लोके:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
वस्तुप्रवृत्तयःengagements/activities toward objects
वस्तुप्रवृत्तयः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootवस्तु + प्रवृत्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: वस्तूनां प्रवृत्तयः (activities regarding objects)
सुखार्थम्for happiness
सुखार्थम्:
Prayojana (प्रयोजन/Purpose)
TypeNoun
Rootसुख + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; चतुर्थी-तत्पुरुषार्थे: सुखाय अर्थः (for the sake of happiness)
अभिधीयन्तेare described/are stated
अभिधीयन्ते:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Rootअभि + √धा (धातु)
Formलट्-लकार (Present), कर्मणि-प्रयोग (Passive), आत्मनेपद, प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन
not
:
Sambandha (सम्बन्ध/Negator)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (not)
हिindeed
हि:
Sambandha (सम्बन्ध/Particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formहेतौ/निश्चयार्थक-निपात (indeed/for)
इतःfrom this, than this
इतः:
Apadana (अपादान/Ablative sense)
TypeIndeclinable
Rootइतः (अव्यय)
Formअपादानार्थक-अव्यय (from here/than this)
परत्रin the hereafter
परत्र:
Adhikarana (अधिकरण/Location)
TypeIndeclinable
Rootपरत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (hereafter/elsewhere)
अपवर्गफलात्than the fruit of liberation
अपवर्गफलात्:
Apadana (अपादान/Standard of comparison)
TypeNoun
Rootअपवर्ग + फल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5th/Ablative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: अपवर्गस्य फलम् (fruit of liberation)
विशिष्टतरम्more excellent
विशिष्टतरम्:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootविशिष्टतर (प्रातिपदिक; तरप्)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; तुलनात्मक (comparative)
अस्तिexists, is
अस्ति:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√अस् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
सःthat (one/that same)
सः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
एवindeed, only
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणार्थक-निपात (only/indeed)
काम्यःdesirable
काम्यः:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootकाम्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; विशेषणम् ‘गुणविशेषः’ इत्यस्य (desirable)
गुणविशेषःa specific quality
गुणविशेषः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootगुण + विशेष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष: गुणस्य विशेषः (a particular quality)
धर्मार्थगुणारम्भगःconnected with the undertaking of dharma and artha (and qualities)
धर्मार्थगुणारम्भगः:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootधर्म + अर्थ + गुण + आरम्भ + ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष: धर्मार्थगुणानाम् आरम्भे गः/गतः (arising in the undertaking of dharma, artha, and qualities)
तत्that
तत्:
Sambandha (सम्बन्ध/Correlative)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अनुवादक (that)
हेतुःcause
हेतुः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootहेतु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
अस्यof this
अस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
उत्पत्तिःarising, origin
उत्पत्तिः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootउत्पत्ति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
सुखप्रयोजनार्थम्for the purpose of happiness as the end
सुखप्रयोजनार्थम्:
Prayojana (प्रयोजन/Purpose)
TypeNoun
Rootसुख + प्रयोजन + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष: सुखं प्रयोजनं यस्य तस्य अर्थः (for the purpose whose end is happiness)
आरम्भाःundertakings, initiatives
आरम्भाः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootआरम्भ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
भरद्वाजःBharadvāja
भरद्वाजः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootभरद्वाज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; संबोधन-प्रसङ्गे वक्ता-निर्देश (speaker tag)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√वच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपद, प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन
वदtell, speak
वद:
Kriya (क्रिया/Verb)
TypeVerb
Root√वद् (धातु)
Formलोट्-लकार (Imperative), परस्मैपद, मध्यमपुरुष (2nd person), एकवचन
एतत्this
एतत्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
भवताby you
भवता:
Kartr-karana (कर्तृकरण/Agent in passive sense)
TypeNoun
Rootभवत् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), एकवचन; आदरार्थक-प्रयोग (by you, sir)
अभिहितम्stated, explained
अभिहितम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeAdjective
Rootअभि + √धा (धातु) + क्त (प्रत्यय)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; क्त-कृदन्त (said/declared)
सुखानाम्of happinesses / of (the topic) happiness
सुखानाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/Genitive)
TypeNoun
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), बहुवचन
परमाsupreme
परमा:
Visheshana (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootपरम (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; विशेषणम् ‘स्थितिः’ इत्यस्य (supreme)
स्थितिःstate, condition
स्थितिः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootस्थिति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
इतिthus
इति:
Sambandha (सम्बन्ध/Quotative)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/वाक्यसमाप्त्यर्थक-अव्यय (quotative marker)

Bharadvaja (questioning; prior exposition is by the main teacher in the dialogue context)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: jijnasa (none)

B
Bharadvaja
A
Apavarga (Moksha)

FAQs

It frames all human striving as oriented toward happiness, then elevates the discussion by declaring that no result surpasses apavarga (liberation), preparing the listener to seek the highest, non-worldly form of sukha.

While bhakti is not named here, the verse establishes moksha (apavarga) as the unsurpassed goal; in Narada Purana’s broader Moksha-dharma setting, devotion to Bhagavan is presented as a principal means to that highest happiness beyond bodily and mental pleasures.

No specific Vedanga technique is taught in this verse; it is primarily a moksha-dharma philosophical classification (bodily vs. mental happiness) and a goal-setting principle that guides dharmic practice and life-planning.