Previous Sutra
Next Sutra

Sutra 9

यः परं एवं त्वां करिष्यामि इति करणेनाभिभर्त्सयेदकरणे यस्तस्य करणे दण्डस्ततोऽर्धदण्डं दद्यात् ॥ कZ_०३.१८.०९ ॥

yaḥ paraṃ evaṃ tvāṃ kariṣyāmi iti karaṇenābhibhartsayed akaraṇe yas tasya karaṇe daṇḍas tato 'rdhadaṇḍaṃ dadyāt

Quiconque intimide autrui en disant : « Voilà ce que je te ferai », mais ne passe pas à l’acte, sera condamné à une amende égale à la moitié de la peine qui s’appliquerait si l’acte menacé avait été réellement commis.

यःwho (he who)
यः:
TypePronoun
Rootयद्
Formसर्वनाम-प्रातिपदिक; पुंलिङ्ग; प्रथमा-एकवचन
परम्another person; someone else
परम्:
TypeNoun/Adjective
Rootपर
Formविशेषण-प्रातिपदिक; पुंलिङ्ग; द्वितीया-एकवचन (कर्म)
एवम्thus; in this manner
एवम्:
TypeIndeclinable
Rootएवम्
Formअव्यय
त्वाम्you
त्वाम्:
TypePronoun
Rootयुष्मद्
Formसर्वनाम; मध्यम-पुरुष; द्वितीया-एकवचन
करिष्यामिI will do (to you)
करिष्यामि:
TypeVerb
Rootकृ
Formलृट् (भविष्यत्); परस्मैपद; उत्तम-पुरुष; एकवचन
इतिthus; saying “…”
इति:
TypeIndeclinable
Rootइति
Formअव्यय; वाक्य-समाप्ति/उद्धरण-चिह्न
करणेनby an act/means (i.e., by some action/gesture)
करणेन:
TypeNoun
Rootकरण
Formनपुंसकलिङ्ग; तृतीया-एकवचन (करण/हेतु)
अभिभर्त्सयेत्should threaten/intimidate
अभिभर्त्सयेत्:
TypeVerb
Rootअभि-भर्त्स्
Formविधिलिङ्; परस्मैपद; प्रथम-पुरुष; एकवचन
अकरणेin (case of) non-doing; if it is not carried out
अकरणे:
TypeNoun
Rootअ-करण
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी-एकवचन (अधिकरण)
यःwho (he who)
यः:
TypePronoun
Rootयद्
Formसर्वनाम-प्रातिपदिक; पुंलिङ्ग; प्रथमा-एकवचन
तस्यof him; his
तस्य:
TypePronoun
Rootतद्
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग; षष्ठी-एकवचन
करणेin (case of) doing/commission
करणे:
TypeNoun
Rootकरण
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी-एकवचन (अधिकरण)
दण्डःthe penalty/fine
दण्डः:
TypeNoun
Rootदण्ड
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा-एकवचन
ततःtherefrom; from that (penalty)
ततः:
TypeIndeclinable
Rootततः
Formअव्यय; अपादान/तदनन्तरार्थे
अर्धदण्डम्half the penalty/fine
अर्धदण्डम्:
TypeNoun
Rootअर्ध-दण्ड
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया-एकवचन (कर्म)
दद्यात्should give; should be made to pay
दद्यात्:
TypeVerb
Rootदा
Formविधिलिङ्; परस्मैपद; प्रथम-पुरुष; एकवचन

FAQs

A proto-doctrine of ‘attempt/menace’—punishing credible intimidation less than the completed harm, yet enough to deter escalation.