Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 9

दृष्ट्वा तममृतप्रख्यं जलपूर्णं सुनिर्मलम् । संहृष्टा ऋषयः सर्वे साधुसाध्विति चाब्रुवन्

dṛṣṭvā tamamṛtaprakhyaṃ jalapūrṇaṃ sunirmalam | saṃhṛṣṭā ṛṣayaḥ sarve sādhusādhviti cābruvan

Al ver aquel pozo lleno de agua, purísima y semejante al néctar, todos los sabios se regocijaron y exclamaron: «¡Excelente! ¡Excelente!»

दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु) + त्वा (क्त्वा)
Formक्त्वान्त अव्यय-कृदन्त; ‘having seen’
तम्that (well/water)
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; द्वितीया (2nd), एकवचन; पुंलिङ्ग
अमृतप्रख्यम्nectar-like
अमृतप्रख्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअमृतप्रख्य (प्रातिपदिक) = अमृत + प्रख्य
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; तत्पुरुषः (अमृतवत् प्रख्यः)
जलपूर्णम्full of water
जलपूर्णम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootजलपूर्ण (प्रातिपदिक) = जल + पूर्ण
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; कर्मधारयः (जलेन पूर्णम्)
सुनिर्मलम्very pure
सुनिर्मलम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसुनिर्मल (प्रातिपदिक) = सु + निर्मल
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; उपसर्ग-पूर्वक विशेषण; ‘very pure’
संहृष्टाःdelighted
संहृष्टाः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसम् + हृष् (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त; पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन; ‘delighted’ (ऋषयः इति विशेषणम्)
ऋषयःsages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
सर्वेall
सर्वे:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), बहुवचन
साधुwell! excellent!
साधु:
Prashamsa (Praise/प्रशंसा)
TypeIndeclinable
Rootसाधु (अव्यय)
Formप्रशंसावाचक-अव्यय (interjection/adverb): ‘well!’
साधुwell!
साधु:
Prashamsa (Praise/प्रशंसा)
TypeIndeclinable
Rootसाधु (अव्यय)
Formप्रशंसावाचक-अव्यय; पुनरुक्ति (emphatic repetition)
इतिthus
इति:
Quotation marker (उक्तिसूचक)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यर्थक-अव्यय (quotative particle)
and
:
Samuccaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
अब्रुवन्they said
अब्रुवन्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootब्रू (धातु)
Formलङ्-लकार (Imperfect/Past), परस्मैपद; प्रथमपुरुष, बहुवचन; रूपम्: अब्रुवन्

Narrator (not explicit in the verse)

Tirtha: Siddheśvara-kūpa

Type: kund

Scene: The newly dug well brims with crystal-clear water; sages lean in, faces lit with joy, hands raised in approval, uttering ‘sādhusādhu’.

Ṛṣis
T
tīrtha-water (amṛta-like)

FAQs

Purity of water in a consecrated place signifies divine grace; devotional works become sources of joy and blessing for all.

The ṛṣi-created well/tīrtha near the Śiva-liṅga in Dvārakā, later identified as Ṛṣitīrtha.

Implicitly, snāna at a pure tīrtha; the verse highlights the sanctity and readiness of the water for ritual use.