Sukta 9.109
एवामृताय महे क्षयाय स शुक्रो अर्ष दिव्यः पीयूषः ॥
ए॒वामृता॑य म॒हे क्षया॑य॒ स शु॒क्रो अ॑र्ष दि॒व्यः पी॒यूष॑: ॥
evā́mṛtāya mahé kṣáyāya sá śukró arṣa divyáḥ pīyū́ṣaḥ ||
Thus flow, a radiant one, as the divine nectar—towards immortality and towards the great abiding; pour thyself out into that vast home of the soul.
ए॒व । अ॒मृता॑य । म॒हे । क्षया॑य । सः । शु॒क्रः । अ॒र्ष॒ । दि॒व्यः । पी॒यूषः॑ ॥एव । अमृताय । महे । क्षयाय । सः । शुक्रः । अर्ष । दिव्यः । पीयूषः ॥eva | amṛtāya | mahe | kṣayāya | saḥ | śukraḥ | arṣa | divyaḥ | pīyūṣaḥ