Sukta 6.15
द्युतानं वो अतिथिं स्वर्णरमग्निं होतारं मनुषः स्वध्वरम् । विप्रं न द्युक्षवचसं सुवृक्तिभिर्हव्यवाहमरतिं देवमृञ्जसे ॥
द्यु॒ता॒नं वो॒ अति॑थिं॒ स्व॑र्णरम॒ग्निं होता॑रं॒ मनु॑षः स्वध्व॒रम् । विप्रं॒ न द्यु॒क्षव॑चसं सुवृ॒क्तिभि॑र्हव्य॒वाह॑मर॒तिं दे॒वमृ॑ञ्जसे ॥
dyutānáṃ vo átithiṃ svàrṇaram agníṃ hótāraṃ mánuṣaḥ svadhvarám | vípraṃ ná dyukṣávacasaṃ suvṛktíbhir havyavā́ham aratíṃ devám ṛñjase ||
You fashion with luminous hymns Agni, the shining Guest, the bright leader of the journey, the human priest of the true offering—like an inspired seer whose speech is radiant—him who bears the oblation and moves unwearied as a divine power.
द्यु॒ता॒नम् । वः॒ । अति॑थिम् । स्वः॑ऽनरम् । अ॒ग्निम् । होता॑रम् । मनु॑षः । सु॒ऽअ॒ध्व॒रम् । विप्र॑म् । न । द्यु॒क्षऽव॑चसम् । सु॒वृ॒क्तिऽभिः॑ । ह॒व्य॒ऽवाह॑म् । अ॒र॒तिम् । दे॒वम् । ऋ॒ञ्ज॒से॒ ॥द्युतानम् । वः । अतिथिम् । स्वःनरम् । अग्निम् । होतारम् । मनुषः । सुअध्वरम् । विप्रम् । न । द्युक्षवचसम् । सुवृक्तिभिः । हव्यवाहम् । अरतिम् । देवम् । ऋञ्जसे ॥dyutānam | vaḥ | atithim | svaḥ-naram | agnim | hotāram | manuṣaḥ | su-adhvaram | vipram | na | dyukṣa-vacasam | suvṛkti-bhiḥ | havya-vāham | aratim | devam | ṛñjase