Sukta 3.31
नि गव्यता मनसा सेदुरर्कैः कृण्वानासो अमृतत्वाय गातुम् । इदं चिन्नु सदनं भूर्येषां येन मासाँ असिषासन्नृतेन ॥
नि ग॑व्य॒ता मन॑सा सेदुर॒र्कैः कृ॑ण्वा॒नासो॑ अमृत॒त्वाय॑ गा॒तुम् । इ॒दं चि॒न्नु सद॑नं॒ भूर्ये॑षां॒ येन॒ मासाँ॒ असि॑षासन्नृ॒तेन॑ ॥
ní gavyatā́ mánasā sedur arkáiḥ kṛṇvānā́so amṛtatvā́ya gātúm | idáṃ cin nu sádanaṃ bhū́ry eṣāṃ yéna mā́sām̐ ásiṣāsan ṛténa ||
With the mind intent on the luminous herds, they sat down with their hymns, fashioning a path towards immortality. Even this becomes for them a wide dwelling, by that (power) with which they mastered the months through Ṛta.
नि । ग॒व्य॒ता । मन॑सा । से॒दुः॒ । अ॒र्कैः । कृ॒ण्वा॒नासः॑ । अ॒मृ॒त॒ऽत्वाय॑ । गा॒तुम् । इ॒दम् । चि॒त् । नु । सद॑नम् । भूरि॑ । ए॒षा॒म् । येन॑ । मासा॑न् । असि॑सासन् । ऋ॒तेन॑ ॥नि । गव्यता । मनसा । सेदुः । अर्कैः । कृण्वानासः । अमृतत्वाय । गातुम् । इदम् । चित् । नु । सदनम् । भूरि । एषाम् । येन । मासान् । असिसासन् । ऋतेन ॥ni | gavyatā | manasā | seduḥ | arkaiḥ | kṛṇvānāsaḥ | amṛta-tvāya | gātum | idam | ci t | nu | sadanam | bhūri | eṣām | yena | māsān | asisāsan | ṛtena