Sukta 10.110
दैव्या होतारा प्रथमा सुवाचा मिमाना यज्ञं मनुषो यजध्यै । प्रचोदयन्ता विदथेषु कारू प्राचीनं ज्योतिः प्रदिशा दिशन्ता ॥
दैव्या॒ होता॑रा प्रथ॒मा सु॒वाचा॒ मिमा॑ना य॒ज्ञं मनु॑षो॒ यज॑ध्यै । प्र॒चो॒दय॑न्ता वि॒दथे॑षु का॒रू प्रा॒चीनं॒ ज्योति॑: प्र॒दिशा॑ दि॒शन्ता॑ ॥
daivyā́ hótārā prathamā́ suvā́cā mímānā yajñáṃ mánuṣo yájadhyai | pracodáyantā vidáthēṣu kārū́ prācī́naṃ jyótiḥ pradiśā́ diśántā ||
The divine Hotars, first in their right utterance, measure out the sacrifice for man to offer. They awaken the inspired maker in the assemblies, pointing out the forward light and assigning its directions within the being.
दैव्या॑ । होता॑रा । प्र॒थ॒मा । सु॒ऽवाचा॑ । मिमा॑ना । य॒ज्ञम् । मनु॑षः । यज॑ध्यै । प्र॒ऽचो॒दय॑न्ता । वि॒दथे॑षु । का॒रू इति॑ । प्रा॒चीन॑म् । ज्योतिः॑ । प्र॒ऽदिशा॑ । दि॒शन्ता॑ ॥दैव्या । होतारा । प्रथमा । सुवाचा । मिमाना । यज्ञम् । मनुषः । यजध्यै । प्रचोदयन्ता । विदथेषु । कारू इति । प्राचीनम् । ज्योतिः । प्रदिशा । दिशन्ता ॥daivyā | hotārā | prathamā | su-vācā | mimānā | yajñam | manuṣaḥ | yajadhyai | pra-codayantā | vidatheṣu | kārū iti | prācīnam | jyotiḥ | pra-diśā | diśantā