Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 87

गुरुरुवाच । नरेषु कोऽधमः शिष्य जन्मादिमरणेऽधम । कथं न पितरं स्तौषि म्रियमाणो हरिं हरिम्

gururuvāca | nareṣu ko'dhamaḥ śiṣya janmādimaraṇe'dhama | kathaṃ na pitaraṃ stauṣi mriyamāṇo hariṃ harim

Der Guru sprach: «Unter den Menschen, wer ist ‘niedrig’, o Schüler—wenn Geburt und Tod selbst niedrig sind? Wie kommt es, dass du im Sterben den Vater nicht preist—Hari, Hari?»

गुरुःthe teacher
गुरुः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootगुरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (परोक्षभूत/perfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
नरेषुamong men
नरेषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचन
कःwho?
कः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; interrogative pronoun
अधमःlowest
अधमः:
Kriya (Predicative/विधेय)
TypeAdjective
Rootअधम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; predicate adjective
शिष्यO disciple
शिष्य:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootशिष्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन
जन्मादिमरणेin birth and death (etc.)
जन्मादिमरणे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootजन्म (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक) + मरण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; ‘जन्म-आदि’ (आदि-समास) + मरण; sense: ‘in birth etc. and in death’ (contextual)
अधमO low one
अधम:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootअधम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन; vocative used as reproach
कथम्how?
कथम्:
Sambandha (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootकथम् (अव्यय)
Formप्रश्नाव्यय (interrogative adverb)
not
:
Sambandha (Negation/निषेध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध (negation particle)
पितरम्father
पितरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
स्तौषिyou praise
स्तौषि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootस्तु (धातु)
Formलट् (वर्तमान/present), मध्यमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
म्रियमाणःdying
म्रियमाणः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमृ (धातु) → म्रियमाण (कृदन्त/प्रातिपदिक)
Formवर्तमानकृदन्त (शानच्), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; agreeing with implied त्वम्
हरिम्Hari (Viṣṇu)
हरिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
हरिम्Hari
हरिम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; पुनरुक्ति (repetition for emphasis)

Guru

Tirtha: Vastrāpatha-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Śiṣya

Scene: A guru addresses a disciple beside a dying person, declaring that birth-death are the real baseness and urging ‘Hari, Hari’ as the final praise.

G
Guru
H
Hari (Viṣṇu)
P
Pitṛ (father)

FAQs

The guru redirects the mind from judging others to remembering Hari—especially at the moment of death, when divine remembrance is supreme.

The instruction is situated in the Vastrāpatha-kṣetra-māhātmya (Prabhāsa Khaṇḍa), where such teachings are linked to the sanctifying power of the sacred place.

Implicit prescription: nāma-smaraṇa/stuti of Hari at death (“Hari, Hari”).