Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 36

सर्वपापैः प्रमुच्यंते धन्यास्ते लोकपावनाः । किं वाच्यं द्वारकायात्रां ये प्रकुर्वंति मानवाः । किं पुनर्द्वारकानाथं कृष्णं पश्यंति ये नराः

sarvapāpaiḥ pramucyaṃte dhanyāste lokapāvanāḥ | kiṃ vācyaṃ dvārakāyātrāṃ ye prakurvaṃti mānavāḥ | kiṃ punardvārakānāthaṃ kṛṣṇaṃ paśyaṃti ye narāḥ

Von allen Sünden werden sie befreit — wahrlich gesegnet sind sie, die die Welt läutern. Was wäre noch zu sagen über Menschen, die die Pilgerfahrt nach Dvārakā unternehmen? Um wie viel mehr über jene, die Kṛṣṇa, den Herrn von Dvārakā, schauen!

सर्वपापैःfrom all sins
सर्वपापैः:
Apadana/Hetu (From—sins as source of release/अपादान)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + पाप (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन (Plural)
प्रमुच्यन्तेare completely freed
प्रमुच्यन्ते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootमुच् (धातु) + प्र (उपसर्ग)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन (Plural), आत्मनेपदम्; कर्मणि/मध्यवाच्य-प्रयोग (Passive/Middle sense)
धन्याःblessed
धन्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootधन्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
तेthey
ते:
Karta (Subject apposition/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
लोकपावनाःpurifiers of the world
लोकपावनाः:
Karta (Subject-qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootलोक (प्रातिपदिक) + पावन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural); षष्ठी-तत्पुरुष (purifying the world)
किम्what
किम्:
Karma (Object—‘what’/कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया (Nom/Acc), एकवचन (Singular); प्रश्नार्थक (interrogative)
वाच्यम्to be said/expressed
वाच्यम्:
Karma (Predicate complement/कर्म)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) → वाच्य (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया (Nom/Acc), एकवचन (Singular); क्तव्यत्/यत्-प्रत्ययान्त (gerundive: ‘to be said’)
द्वारकायात्राम्the pilgrimage to Dvārakā
द्वारकायात्राम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootद्वारका (प्रातिपदिक) + यात्रा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग (Feminine), द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (Singular); षष्ठी-तत्पुरुष (pilgrimage to Dvārakā)
येwho (those who)
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
प्रकुर्वन्तिperform/undertake
प्रकुर्वन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु) + प्र (उपसर्ग)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन (Plural), परस्मैपदम्; धातु: कृ
मानवाःpeople
मानवाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमानव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
किम्what
किम्:
Karma (Object—‘what’/कर्म)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (Neuter), प्रथमा/द्वितीया (Nom/Acc), एकवचन (Singular); प्रश्नार्थक (interrogative)
पुनःmoreover
पुनः:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formपुनरर्थक अव्यय (adverb: ‘again/moreover’)
द्वारकानाथम्the Lord of Dvārakā
द्वारकानाथम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootद्वारका (प्रातिपदिक) + नाथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (Singular); षष्ठी-तत्पुरुष (Lord of Dvārakā)
कृष्णम्Kṛṣṇa
कृष्णम्:
Karma (Object apposition/कर्म)
TypeNoun
Rootकृष्ण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन (Singular)
पश्यन्तिsee
पश्यन्ति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन (Plural), परस्मैपदम्; धातु: दृश्
येwho (those who)
ये:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)
नराःmen/people
नराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग (Masculine), प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन (Plural)

Sūta (deduced from Prabhāsakhaṇḍa māhātmya-style narration)

Tirtha: Dvārakā

Type: kshetra

Scene: A stream of pilgrims entering Dvārakā’s gates, bathing at Gomati, then standing before the sanctum where Kṛṣṇa as Dvārakānātha radiates; dark stains (sins) dissolve into light around them.

D
Dvārakā
K
Kṛṣṇa

FAQs

Pilgrimage and especially divine darśana are supreme purifiers, elevating both the pilgrim and the world.

Dvārakā, and the darśana of Dvārakānātha Kṛṣṇa.

Dvārakā-yātrā (pilgrimage) and darśana of Kṛṣṇa in Dvārakā.