Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 48

किं जलैर्बहुभिः पुण्यैस्तीर्थकोटिसमुद्भवैः । दृष्ट्वा सोमेश्वरं यस्तु द्वारकां नैव गच्छति । धिक्कुर्वंति च तं पापं पितरो दिवि संस्थिताः

kiṃ jalairbahubhiḥ puṇyaistīrthakoṭisamudbhavaiḥ | dṛṣṭvā someśvaraṃ yastu dvārakāṃ naiva gacchati | dhikkurvaṃti ca taṃ pāpaṃ pitaro divi saṃsthitāḥ

Was nützen viele „heilige Wasser“, entsprungen aus Krore von Tīrthas? Wer Someśvara geschaut hat und doch nicht nach Dvārakā geht—den sündigen Menschen schelten die Pitṛs, die im Himmel weilen.

kimwhat (use)?
kim:
Prayojana/Interrogative (प्रयोजन/प्रश्न)
TypeNoun
Rootkim (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; प्रश्नार्थक/निन्दार्थक प्रयोग (‘किं…?’ = what use?)
jalaiḥwith waters
jalaiḥ:
Instrument/Means (करण)
TypeNoun
Rootjala (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
bahubhiḥmany
bahubhiḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootbahu (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; ‘jalaiḥ’ इति विशेषण
puṇyaiḥholy, meritorious
puṇyaiḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootpuṇya (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; ‘jalaiḥ’ इति विशेषण
tīrthakoṭisamudbhavaiḥarising from crores of pilgrimage-places
tīrthakoṭisamudbhavaiḥ:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Roottīrtha + koṭi + samudbhava (प्रातिपदिके)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; समासः—तीर्थ-कोटिभ्यः समुद्भवः (पञ्चमी-तत्पुरुषः/बहुपद-समास), ‘arisen from crores of tīrthas’
dṛṣṭvāhaving seen
dṛṣṭvā:
Pūrvakāla-kriyā (पूर्वकालक्रिया)
TypeIndeclinable
Rootdṛś (धातु)
Formकृदन्त; क्त्वान्त (absolutive)
someśvaramSomeśvara
someśvaram:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootsoma + īśvara (प्रातिपदिके)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः
yaḥwho
yaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
tubut, however
tu:
Discourse particle (निपात)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formअव्यय; विरोध/विशेषार्थक निपात
dvārakāmDvārakā
dvārakām:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootdvārakā (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
nanot
na:
Pratiṣedha (निषेध)
TypeIndeclinable
Rootna (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध
evaat all, indeed
eva:
Avadhāraṇa (अवधारण)
TypeIndeclinable
Rooteva (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण
gacchatigoes
gacchati:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootgam (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन
dhikfie! shame!
dhik:
Exclamation (निपात)
TypeIndeclinable
Rootdhik (अव्यय)
Formअव्यय; निन्दार्थक निपात (‘fie!’)
kurvantithey do, they utter
kurvanti:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootkṛ (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, बहुवचन
caand
ca:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootca (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक
tamhim
tam:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वनाम
pāpamsinful, wicked
pāpam:
Viśeṣaṇa (विशेषण)
TypeAdjective
Rootpāpa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; ‘tam’ इति विशेषण
pitaraḥthe ancestors
pitaraḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootpitṛ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन
diviin heaven
divi:
Adhikaraṇa (अधिकरण)
TypeNoun
Rootdiv (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; (द्यु/दिव्-शब्दः)
saṃsthitāḥsituated, dwelling
saṃsthitāḥ:
Karta-viśeṣaṇa (कर्तृविशेषण)
TypeAdjective
Rootsaṃ + sthā (धातु)
Formकृदन्त; क्त/PPP, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), बहुवचन; ‘स्थिताः’ = situated

Unspecified (contextual narrator within Dvārakā Māhātmya)

Tirtha: Someshvara–Prabhāsa with mandated extension to Dvārakā

Type: kshetra

Scene: A pilgrim collects waters from many tīrthas in small vessels, yet stands halted at Someshvara; above, luminous Pitṛs in the sky gesture in reproach, pointing toward the road to Dvārakā.

S
Someśvara (Somanātha)
D
Dvārakā
P
Pitṛs

FAQs

The Purāṇa emphasizes completion of the prescribed sacred route; scattered rites are deemed inferior to fulfilling the full tīrtha-connection of Prabhāsa and Dvārakā.

Someśvara/Somanātha at Prabhāsa and Dvārakā as the necessary continuation of the pilgrimage.

After Someśvara-darśana, one should proceed to Dvārakā; the verse contrasts this with merely collecting many ‘holy waters’.