Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Prabhasa Khanda, Shloka 4

शेष उवाच । प्रसादिता मया माता शापमुक्तिकृते पुरा । तयोक्तं ये तपोयुक्ता धर्मात्मानः सुसंयताः

śeṣa uvāca | prasāditā mayā mātā śāpamuktikṛte purā | tayoktaṃ ye tapoyuktā dharmātmānaḥ susaṃyatāḥ

Śeṣa sprach: Einst, um die Lösung vom Fluch zu erwirken, habe ich unsere Mutter besänftigt. Da erklärte sie, dass jene, die Tapas besitzen, im Dharma recht sind und sich gut zügeln, diese Befreiung erlangen werden.

śeṣaḥŚeṣa
śeṣaḥ:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootśeṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः (m.), प्रथमा-विभक्तिः (Nom./1st), एकवचनम् (sg.)
uvācasaid
uvāca:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (धातु)
Formलिट्-लकारः (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुषः (3rd person), एकवचनम् (sg.)
prasāditāwas propitiated/pleased
prasāditā:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootpra-√sad (धातु) + prasādita (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्तः (क्त), स्त्रीलिङ्गः (f.), प्रथमा-विभक्तिः (Nom./1st), एकवचनम् (sg.); कर्मणि-प्रयोगे (passive participle): 'was propitiated'
mayāby me
mayā:
Kartr (कर्तृ)
TypeNoun
Rootasmad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, तृतीया-विभक्तिः (Instr./3rd), एकवचनम् (sg.)
mātāmother
mātā:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootmātṛ (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः (f.), प्रथमा-विभक्तिः (Nom./1st), एकवचनम् (sg.)
śāpamuktikṛtefor the sake of release from the curse
śāpamuktikṛte:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootśāpa + mukti + kṛta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः (m.)/नपुंसकलिङ्गः (n.) चतुर्थी-विभक्तिः (Dat./4th), एकवचनम् (sg.); तत्पुरुषसमासः (शाप-मुक्त्यर्थं कृतम्)
purāformerly
purā:
Kala-adhikarana (काल-अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootpurā (अव्यय)
Formकालवाचक-अव्ययम् (adverb: 'formerly')
tayāby her
tayā:
Kartr (कर्तृ)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः (f.), तृतीया-विभक्तिः (Instr./3rd), एकवचनम् (sg.)
uktamwas said
uktam:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootvac (धातु) + ukta (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्तः (क्त), नपुंसकलिङ्गः (n.), प्रथमा-विभक्तिः (Nom./1st), एकवचनम् (sg.); कर्मणि-प्रयोगः: 'was said'
yethose who
ye:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootyad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः (m.), प्रथमा-विभक्तिः (Nom./1st), बहुवचनम् (pl.); सम्बन्धसूचकः (relative pronoun)
tapaḥyuktāḥendowed with austerity
tapaḥyuktāḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Roottapas + yukta (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः (m.), प्रथमा-विभक्तिः (Nom./1st), बहुवचनम् (pl.); विशेषणम्; तत्पुरुषसमासः (तपसा युक्ताः)
dharmātmānaḥrighteous-souled
dharmātmānaḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootdharma + ātman (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः (m.), प्रथमा-विभक्तिः (Nom./1st), बहुवचनम् (pl.); बहुव्रीहिसमासः (धर्मः आत्मा येषाम्)
susaṃyatāḥwell-restrained/self-controlled
susaṃyatāḥ:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootsu + saṃyata (प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त-प्रायः (सम्-√yam + क्त), पुंलिङ्गः (m.), प्रथमा-विभक्तिः (Nom./1st), बहुवचनम् (pl.); विशेषणम्

Śeṣa

Listener: Nāgas

Scene: Śeṣa speaks with composed authority, recalling how he propitiated their mother; behind him, a symbolic vignette shows tapas—stillness, controlled breath, and a radiant aura of prasāda.

Ś
Śeṣa
M
Mātā (mother)
N
Nāgāḥ (implied)

FAQs

Release from bondage is linked to inner discipline—tapas, dharma-mindedness, and self-restraint.

The verse sets the doctrinal condition; the ensuing verses locate the practice at Arbuda (Mount Arbuda).

Tapas (austerity) and saṃyama (restraint) are prescribed as qualifying practices.