Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 19

प्रासादस्त्वंबरीषेण भूभुजा स विनिर्मितः । कथंचित्समयं प्राप्य यथोक्तं शास्त्रचिंतकैः

prāsādastvaṃbarīṣeṇa bhūbhujā sa vinirmitaḥ | kathaṃcitsamayaṃ prāpya yathoktaṃ śāstraciṃtakaiḥ

Jener Tempel wurde von König Ambarīṣa, dem Herrscher der Erde, errichtet. Als er eine günstige Gelegenheit fand, baute er ihn genau so, wie es die in den Śāstras kundigen Weisen vorgeschrieben hatten.

prāsādaḥthe palace/temple
prāsādaḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootprāsāda (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
tubut/indeed
tu:
Sambandha-bodhaka (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Roottu (अव्यय)
Formविरोध/अन्वय-अव्यय (particle: but/indeed)
aṃbarīṣeṇaby Ambarīṣa
aṃbarīṣeṇa:
Karta (Agent in passive/कर्ता)
TypeNoun
Rootaṃbarīṣa (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन
bhū-bhujāby the king
bhū-bhujā:
Karta (Agent in passive/कर्ता)
TypeNoun
Rootbhū (प्रातिपदिक) + bhuj (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; उपपद-तत्पुरुषः (भुवं भुङ्क्ते इति = राजा)
saḥhe/that (king)
saḥ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Roottad (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
vinirmitaḥwas constructed
vinirmitaḥ:
Kriyā (Predicative/क्रिया)
TypeVerb
Rootvi-nir-√mā (धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्मणि-प्रयोगार्थ (constructed)
kathaṃcitsomehow
kathaṃcit:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootkathaṃcit (अव्यय)
Formरीतिवाचक-अव्यय (adverb: somehow/by some means)
samayamtime/occasion
samayam:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootsamaya (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
prāpyahaving obtained
prāpya:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootpra-√āp (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्यय (Gerund/Absolutive), पूर्वक्रिया; ‘having obtained/reached’
yathā-uktamas stated
yathā-uktam:
Kriyāviśeṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootyathā (अव्यय) + ukta (कृदन्त-प्रातिपदिक; √vac)
Formअव्ययीभाव-समासः; अव्ययवत् प्रयोगः; अर्थः ‘यथा उक्तम्’ (as said)
śāstra-ciṃtakaiḥby the thinkers of the scriptures
śāstra-ciṃtakaiḥ:
Karaṇa/Agent-associate (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootśāstra (प्रातिपदिक) + ciṃtaka (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, बहुवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (शास्त्रस्य चिन्तकाः)

Sūta (deduced)

Tirtha: Rātrinātha-kṣetra

Type: kshetra

Listener: Brāhmaṇas (implied continuing audience)

Scene: King Ambarīṣa overseeing temple construction: architects with palm-leaf plans, craftsmen carving pillars, brāhmaṇa advisors indicating śāstric measurements; the rising prāsāda within the kṣetra.

A
Ambarīṣa
Ś
Śāstra-ciṃtaka (śāstra authorities)

FAQs

Temple-building becomes a dharmic act when done with śraddhā and in accordance with śāstric injunctions.

The temple within the Rātrinātha/Hāṭakeśvara sacred precinct described in the Soma-prāsāda māhātmya.

Construction is to be done “yathoktaṃ”—as laid down by śāstra experts (implying vāstu/āgamic conformity).