Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 10

अथ प्राप्तः क्रमात्सर्वैः स गच्छन्मरुमंडल म् । वृक्षोदकपरित्यक्तं सर्वसत्त्वविवर्जितम्

atha prāptaḥ kramātsarvaiḥ sa gacchanmarumaṃḍala m | vṛkṣodakaparityaktaṃ sarvasattvavivarjitam

Dann, als sie Schritt für Schritt weiterzogen, erreichte er einen Wüstenstrich – ohne Bäume und ohne Wasser, verlassen von allen Lebewesen.

अथthen, thereafter
अथ:
Sambandha (Discourse connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअव्यय; आरम्भ/अनन्तरार्थक-निपात (particle meaning 'then/now')
प्राप्तःhaving reached, arrived
प्राप्तः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु) → प्राप्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; कर्तरि प्रयोगे 'having reached/arrived'
क्रमात्gradually, in due course
क्रमात्:
Adhikarana (Adverbial/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootक्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; अव्ययीभावेन क्रियाविशेषणार्थे (ablative used adverbially)
सर्वैःwith all (of them)
सर्वैः:
Sahakari (Accompaniment/सह)
TypeNoun
Rootसर्व (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन; सहार्थे (instrumental of accompaniment)
he
:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; सर्वनाम
गच्छन्going, while proceeding
गच्छन्:
Kriya-visheshaṇa (Adverbial participle/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootगम् (धातु) → गच्छत् (शतृ/वर्तमान कृदन्त)
Formवर्तमान कृदन्त (शतृ); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; क्रियाविशेषणभावे 'while going'
मरुमण्डलम्desert region
मरुमण्डलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootमरु + मण्डल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (मरूणां मण्डलम्)
वृक्षोदकपरित्यक्तम्devoid of trees and water
वृक्षोदकपरित्यक्तम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootवृक्ष + उदक + परि-त्यज् (धातु) → परित्यक्त (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP) समासान्त; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; द्वन्द्वपूर्वपद (वृक्ष-उदक) + तत्पुरुष: 'वृक्षोदकाभ्यां परित्यक्तम्'
सर्वसत्त्वविवर्जितम्bereft of all living beings
सर्वसत्त्वविवर्जितम्:
Visheshana (Adjective/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व + सत्त्व + वि-वर्ज् (धातु) → विवर्जित (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त/PPP) समासान्त; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; तत्पुरुष: 'सर्वसत्त्वैः विवर्जितम्'

Sūta (Lomaharṣaṇa) — inferred for Nāgarakhaṇḍa tīrthamāhātmya narration

Scene: A caravan moving step by step into a treeless, waterless desert expanse; heat-haze, cracked earth, distant dunes; figures small against the vastness.

D
Desert (maru)
C
Caravan (implied)

FAQs

Purāṇic tīrtha narratives often place devotees in hardship to reveal the hidden protection of accrued merit (puṇya).

Indirectly Ānarteśvara-tīrtha; the desert scene functions as contrast to the life-giving sacred waters previously praised.

None; it describes the harsh, waterless terrain.