Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 33

सेवितं बहुभिर्हंसैर्बकैश्चक्रैः समंततः । अगाधसलिलं पुण्यं सेवितं जलजंतुभिः

sevitaṃ bahubhirhaṃsairbakaiścakraiḥ samaṃtataḥ | agādhasalilaṃ puṇyaṃ sevitaṃ jalajaṃtubhiḥ

Von allen Seiten wurde es von vielen Schwänen, Reihern und Cakravāka-Vögeln aufgesucht. Sein Wasser war unergründlich tief, heilig und rein, und auch Wasserwesen lebten darin.

सेवितम्frequented
सेवितम्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootसेव् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘frequented/served’
बहुभिःby many
बहुभिः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootबहु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (Instrumental), बहुवचन; विशेषण (qualifying हंसैः etc.)
हंसैःby swans
हंसैः:
Karana (Agent in passive/instrument/करण)
TypeNoun
Rootहंस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental), बहुवचन
बकैःby cranes/herons
बकैः:
Karana (Agent in passive/करण)
TypeNoun
Rootबक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental), बहुवचन
चक्रैःby cakra-birds (cakravākas)
चक्रैः:
Karana (Agent in passive/करण)
TypeNoun
Rootचक्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental), बहुवचन; here ‘cakravāka’ birds by context
समंततःon all sides
समंततः:
Kriya-viseshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसमन्ततः (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb) ‘on all sides’
अगाधसलिलम्with deep water
अगाधसलिलम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअगाध + सलिल (प्रातिपदिक)
Formकर्मधारय-समास (‘deep water’/‘water that is unfathomable’); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण
पुण्यम्holy
पुण्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण
सेवितम्frequented
सेवितम्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootसेव् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; repeated predicate
जलजंतुभिःby aquatic creatures
जलजंतुभिः:
Karana (Agent in passive/करण)
TypeNoun
Rootजल + जन्तु (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (‘water-creatures’); पुंलिङ्ग, तृतीया (Instrumental), बहुवचन

Sūta (descriptive narration)

Tirtha: Padminī (implied)

Type: kund

Scene: A tranquil sacred lake with deep, dark-blue water; swans glide in groups, herons stand at the edges, cakravāka pairs float; beneath the surface, aquatic beings move—an ecosystem of sanctity.

H
haṃsa (swan)
B
baka (heron)
C
cakravāka (cakra bird)
J
jalajaṃtu (aquatic beings)

FAQs

Holiness is depicted as both spiritual and ecological harmony—pure waters naturally attract auspicious life.

The adhyāya glorifies a deep, holy pond/tīrtha; the specific toponym is not contained in this verse alone.

Not mentioned in this verse.