Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 46

सख्य ऊचुः । त्वं नंदिनि नमस्कार्या सर्वेरपि सुरासुरैः । या त्वं सत्यप्रतिष्ठार्थं प्राणांस्त्यजसि दुस्त्यजान्

sakhya ūcuḥ | tvaṃ naṃdini namaskāryā sarverapi surāsuraiḥ | yā tvaṃ satyapratiṣṭhārthaṃ prāṇāṃstyajasi dustyajān

Die Gefährten sprachen: „O Nandinī, du bist von allen verehrungswürdig, von Göttern wie auch Asuras; denn um das Fundament der Wahrheit zu wahren, würdest du selbst den schwer aufzugebenden Lebenshauch hingeben.“

सख्यःfemale friends
सख्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसखी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), बहुवचन
ऊचुःsaid
ऊचुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्-लकार (Perfect), प्रथम-पुरुष (3rd person), बहुवचन
त्वम्you
त्वम्:
Sambodhyamana/Subject (Addressed subject)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तम-पुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
नन्दिनिO Nandinī
नन्दिनि:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनन्दिनी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सम्बोधन-विभक्ति (Vocative), एकवचन
नमस्कार्याworthy of salutation
नमस्कार्या:
Predicate adjective (विधेय-विशेषण)
TypeAdjective
Rootनमस् + कार्य (प्रातिपदिक; √कृ + ण्यत्)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; ण्यत्-प्रत्ययान्त (gerundive: 'to be done'); समासः—तत्पुरुष (नमस्कारः कार्यः यस्यै)
सर्वैःby all
सर्वैः:
Kartr-sahakari (Agent group/सहकर्ता)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन
अपिalso/even
अपि:
Particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चय/अवधारण-निपात (particle: also/even)
सुरासुरैःby gods and demons
सुरासुरैः:
Karana/Agent group (Instrumental agents)
TypeNoun
Rootसुर + असुर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental), बहुवचन; समासः—इतरेतर-द्वन्द्व (देवाश्च असुराश्च)
याwho (she who)
या:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन; सम्बन्ध-प्रत्यय (relative pronoun)
त्वम्you
त्वम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तम-पुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति (Nominative), एकवचन
सत्यप्रतिष्ठार्थम्for the establishment of truth
सत्यप्रतिष्ठार्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootसत्य + प्रतिष्ठा + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुष (सत्यप्रतिष्ठायाः अर्थः)
प्राणान्life-breaths/life
प्राणान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्राण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), बहुवचन
त्यजसिyou abandon/give up
त्यजसि:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootत्यज् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यम-पुरुष (2nd person), एकवचन; परस्मैपद
दुस्त्यजान्hard to give up
दुस्त्यजान्:
Vishesana (Qualifier of object/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Rootदुस् + त्यज् (धातु) → दुस्त्यज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति (Accusative), बहुवचन; उपपद-तत्पुरुष/उपसर्गयुक्त-विशेषण; विशेषणम् प्राणान्

Sakhyaḥ (Nandinī’s companions)

Type: kshetra

Listener: Nandinī

Scene: Companions acclaim Nandinī; devas and asuras symbolically bow, acknowledging her willingness to sacrifice life to uphold truth.

N
Nandinī
S
Sura
A
Asura
S
Satya

FAQs

Satya is so sacred that upholding it becomes an act worthy of universal reverence.

The verse is part of the Nāgarakhaṇḍa Tīrthamāhātmya narrative; no explicit tīrtha-name appears in this line.

None explicitly; the focus is on satya-pratiṣṭhā (establishing truth) as a dharmic commitment.