Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 42

एतस्मिन्नंतरे प्राप्ता सारंगी सुपिपा सिता । जलमिश्रं तया रेतः पीतं सर्वमशेषतः

etasminnaṃtare prāptā sāraṃgī supipā sitā | jalamiśraṃ tayā retaḥ pītaṃ sarvamaśeṣataḥ

In eben diesem Augenblick kam eine Hirschkuh, von großer Dürre gequält; und den mit Wasser vermischten Samen trank sie vollständig, ohne jeden Rest.

एतस्मिन्in this
एतस्मिन्:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootएतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
अन्तरेin the meantime
अन्तरे:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeNoun
Rootअन्तर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; 'in the interval'
प्राप्ताarrived
प्राप्ता:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु)
Formकृदन्त; क्त-प्रत्ययान्त, स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'having arrived'
सारङ्गीa doe (sāraṅgī)
सारङ्गी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसारङ्गी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; नाम (a doe/deer)
सुपिपासाvery thirsty
सुपिपासा:
Visheshana (Adjectival to 'सारङ्गी'/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + पिपासा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मधारयः (सु-पिपासा = very thirsty)
सिताwhite
सिता:
Visheshana (Adjectival to 'सारङ्गी'/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसित (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; वर्णवाचक-विशेषण
जलमिश्रम्mixed with water
जलमिश्रम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootजल (प्रातिपदिक) + मिश्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; समासः (जलेन मिश्रं = mixed with water)
तयाby her
तया:
Karta (Agent in passive/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; सर्वनाम
रेतःsemen
रेतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootरेतस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
पीतम्was drunk
पीतम्:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootपा (धातु)
Formकृदन्त; क्त-प्रत्ययान्त, नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; कर्मणि ('was drunk')
सर्वम्all
सर्वम्:
Visheshana (Adjectival to 'रेतः'/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; रेतः-विशेषणम्
अशेषतःentirely
अशेषतः:
Prakara (Manner/प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootअशेष (प्रातिपदिक)
Formअव्यय; प्रकारवाचक (adverb: completely, without remainder)

Narrator (Brāhmaṇa Vatsa)

Type: ghat

Scene: A thirsty doe rushes to the river, lowers her head, and drinks; the water is shown with subtle symbolic glow indicating mingled potency; the sage watches in astonishment as fate turns through a simple natural act.

S
Sāraṅgī (doe/deer)
J
Jala (water)

FAQs

Purāṇic storytelling emphasizes how actions and circumstances can yield unforeseen consequences, even through nature’s intermediaries.

A waterside tīrtha setting is implied (river/water); the verse itself does not name the place.

None; the verse narrates an extraordinary event involving the sacred waters.