Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 31

स्वहस्तेन च यद्दत्तं प्रत्यक्षलवणं नृप । तच्छ्राद्धं व्यर्थतां याति धृते दत्तेर्द्धभुक्तके । तृप्ताञ्ज्ञात्वा ततो विप्रानग्रे त्वन्नं परिक्षिपेत्

svahastena ca yaddattaṃ pratyakṣalavaṇaṃ nṛpa | tacchrāddhaṃ vyarthatāṃ yāti dhṛte datterddhabhuktake | tṛptāñjñātvā tato viprānagre tvannaṃ parikṣipet

O König, wird Salz unmittelbar mit der eigenen Hand gereicht, so wird dieses śrāddha fruchtlos. Wenn die Speise aufgetragen und zur Hälfte gegessen ist, dann—im Wissen, dass die Brāhmaṇas zufrieden sind—lege man danach (das Übrige) vorn hin, wie es vorgeschrieben ist.

स्वहस्तेनwith one’s own hand
स्वहस्तेन:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootस्व + हस्त (प्रातिपदिकौ)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (स्वस्य हस्तः)
and
:
Samuccaya (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
यत्that which
यत्:
Sambandha (Relative/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative)
दत्तम्given
दत्तम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदा (धातु) + क्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; विशेषण (यत्)
प्रत्यक्षलवणम्salt given directly (in view)
प्रत्यक्षलवणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रत्यक्ष + लवण (प्रातिपदिकौ)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; कर्मधारयः (प्रत्यक्षं लवणम्)
नृपO king
नृप:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन (8th/Vocative), एकवचन
तत्that
तत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन
श्राद्धम्śrāddha rite
श्राद्धम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootश्राद्ध (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन
व्यर्थताम्futility
व्यर्थताम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootव्यर्थता (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
यातिgoes/comes to
याति:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपदम्
धृतेwhen ghee (is present/used)
धृते:
Adhikarana (Locative absolute/अधिकरण)
TypeNoun
Rootधृत (प्रातिपदिक; धृ धातोः क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; सति-सप्तमी (locative absolute)
दत्तेwhen (it is) given
दत्ते:
Adhikarana (Locative absolute/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदत्त (प्रातिपदिक; दा धातोः क्त)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; सति-सप्तमी
अर्धभुक्तकेwhen half-eaten/partly eaten (food)
अर्धभुक्तके:
Adhikarana (Locative absolute/अधिकरण)
TypeNoun
Rootअर्ध + भुक्तक (प्रातिपदिकौ)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन; तत्पुरुषः (अर्धं भुक्तम्)
तृप्तान्satisfied
तृप्तान्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतृप्त (प्रातिपदिक; तृप् धातोः क्त)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), बहुवचन; विशेषण (विप्रान्)
ज्ञात्वाhaving known/ascertained
ज्ञात्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वक्रिया)
TypeVerb
Rootज्ञा (धातु) + त्वा (क्त्वा)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वक्रिया
ततःthen
ततः:
Kala (Temporal adverb/काल)
TypeIndeclinable
Rootततः (अव्यय)
Formअव्यय (adverb), अनन्तर (thereafter)
विप्रान्Brahmins
विप्रान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविप्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), बहुवचन
अग्रेin front
अग्रे:
Desha (Spatial adverb/देश)
TypeIndeclinable
Rootअग्र (प्रातिपदिक)
Formअव्ययप्रयोग (locative used adverbially), स्थानवाचक (in front)
तुthen/indeed
तु:
Nipata (Discourse particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय (particle), विरोध/विशेष (but/indeed)
अन्नम्food
अन्नम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअन्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
परिक्षिपेत्should place/serve around
परिक्षिपेत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootपरि-क्षिप् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपदम्

Unspecified in snippet (instructional voice addressing a king: nṛpa/rājendra)

Listener: nṛpa (king)

Scene: A king listens to a sage explaining a strict rule: salt must not be handed directly. Nearby, brāhmaṇas eat; the performer watches respectfully, waiting for signs of satisfaction before placing the remaining food forward.

Ś
śrāddha
L
lavaṇa (salt)
V
vipra (brāhmaṇa)

FAQs

Ritual correctness safeguards the efficacy (phala) of śrāddha; negligence can render the offering spiritually ineffective.

No specific tīrtha is named in this verse; it appears within a tīrtha-māhātmya chapter but teaches śrāddha protocol.

Avoid hand-to-hand salt-giving in śrāddha; after confirming brāhmaṇas’ satisfaction, arrange/place the remaining food in front as per the rite.