Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 55

अमावास्या तपस्यस्य पौषस्यैकादशी तथा । तथाऽषाढस्य दशमी माघमासस्य सप्तमी

amāvāsyā tapasyasya pauṣasyaikādaśī tathā | tathā'ṣāḍhasya daśamī māghamāsasya saptamī

Der Neumondtag (amāvāsyā) im Monat Tapasya (Phālguna), der elfte Tag im Pauṣa, der zehnte im Āṣāḍha und der siebte im Monat Māgha—auch diese werden für die Ahnenriten gepriesen.

अमावास्याnew-moon day
अमावास्या:
कर्ता/उद्देश्य (Enumerative subject)
TypeNoun
Rootअमावास्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
तपस्यस्यof Tapasya (Phālguna)
तपस्यस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootतपस्य (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन (मास-नाम)
पौषस्यof Pauṣa
पौषस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootपौष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
एकादशीthe 11th (tithi)
एकादशी:
कर्ता/उद्देश्य (Enumerative subject)
TypeNoun
Rootएकादशी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
तथाalso/likewise
तथा:
समुच्चय/क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
तथाlikewise
तथा:
समुच्चय/क्रियाविशेषण (Adverbial)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय (adverb)
आषाढस्यof Āṣāḍha
आषाढस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootआषाढ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
दशमीthe 10th (tithi)
दशमी:
कर्ता/उद्देश्य (Enumerative subject)
TypeNoun
Rootदशमी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
माघमासस्यof the month of Māgha
माघमासस्य:
षष्ठी-सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootमाघ + मास (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (‘माघस्य मासः’); पुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
सप्तमीthe 7th (tithi)
सप्तमी:
कर्ता/उद्देश्य (Enumerative subject)
TypeNoun
Rootसप्तमी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन

Skanda (deduced)

Type: kshetra

Listener: nṛpa (king)

Scene: Night of amāvāsyā: a dimly lit courtyard with oil lamps; a devotee performs tarpaṇa with darbha and sesame while the moonless sky emphasizes solemnity.

P
Pitṛs (ancestors)

FAQs

Sacred time (tithi and month) is a vehicle of merit when used for Pitṛ-sevā through śrāddha and tarpaṇa.

The passage belongs to a tīrtha-māhātmya setting but, in this verse, the glorification centers on calendrical sanctity rather than a named geography.

Performing Pitṛ-related rites particularly on Amāvāsyā and other specified tithis across the ritual year.