Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 41

न मां ज्ञास्यति दूरस्था जनाः स्नानार्थमागताः । मज्जमानं जले पुण्ये सम्मर्देऽस्मिञ्जलोद्भवे

na māṃ jñāsyati dūrasthā janāḥ snānārthamāgatāḥ | majjamānaṃ jale puṇye sammarde'smiñjalodbhave

„Die Menschen, die zum Baden gekommen sind und in der Ferne stehen, werden mich nicht erkennen, während ich in diesem heiligen Wasser untertauche, mitten in diesem Gedränge, das aus den Wassern entstanden ist.“

not
:
Sambandha (Negation/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formअव्यय; निषेध
माम्me
माम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम; द्वितीया; एकवचन
ज्ञास्यतिwill recognize
ज्ञास्यति:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Root√ज्ञा (धातु)
Formलृट् (Simple Future); प्रथमपुरुष; एकवचन; परस्मैपद (will know/recognize)
दूरस्थाःstanding far away
दूरस्थाः:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Rootदूर-स्थ (प्रातिपदिक; स्थ = √स्था)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन; समासः—दूरे स्थिताः (standing far away); ‘जनाः’ इति विशेषणम्
जनाःpeople
जनाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootजन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन
स्नानार्थम्for bathing
स्नानार्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeIndeclinable
Rootस्नान-अर्थ (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाव-समास; प्रयोजनार्थक (for bathing)
आगताःhaving come
आगताः:
Karta (Subject qualifier/कर्ता-विशेषण)
TypeAdjective
Root√गम् (धातु) → आगत (कृदन्त)
Formभूतकृदन्त (क्त); पुंलिङ्ग; प्रथमा; बहुवचन; ‘जनाः’ इति विशेषणम्
मज्जमानम्immersing (myself)
मज्जमानम्:
Karma (Object qualifier/कर्म-विशेषण)
TypeAdjective
Root√मज्ज् (धातु) → मज्जमान (कृदन्त)
Formवर्तमानकृदन्त (शानच्); पुंलिङ्ग; द्वितीया; एकवचन; ‘माम्’ इति विशेषणम् (immersing)
जलेin water
जले:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootजल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी; एकवचन
पुण्येholy
पुण्ये:
Adhikarana (Location qualifier/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootपुण्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; सप्तमी; एकवचन; ‘जले’ इति विशेषणम् (holy)
सम्मर्देin the crush
सम्मर्दे:
Adhikarana (Circumstance/अधिकरण)
TypeNoun
Rootसम्मर्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी; एकवचन (in the crush/throng)
अस्मिन्in this
अस्मिन्:
Adhikarana (Location determiner/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक; सप्तमी; एकवचन; ‘जलोद्भवे’ इति विशेषणम् (in this)
जलोद्भवेin Jalodbhava (water-born place/being)
जलोद्भवे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootजल-उद्भव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; सप्तमी; एकवचन; समासः—जलात् उद्भवः (water-born; name/epithet of place/being)

Brahmā (deduced from immediate context: Brahmā speaking to Indra in v.40)

Tirtha: Jyeṣṭhapuṣkara

Type: ghat

Scene: Brahmā, blending into a dense crowd at the ghāṭa, steps into the holy water; faces and bodies press close, splashes rise, and the deity’s identity is veiled by ordinary pilgrim movement.

B
Brahmā
P
Pilgrims (janāḥ)
P
Puṇya-jala (holy water)

FAQs

Divinity may be present within ordinary crowds at sacred places; reverence for the tīrtha and pilgrims becomes reverence for the divine.

Jyeṣṭhapuṣkara/Jyeṣṭha-kuṇḍa and its puṇya waters during the bathing gathering.

Immersion/bathing (majjana) in the holy waters during the dense festival crowd.