Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 110

जनहास्यकरो लोके स्थितस्तत्रैव सर्वदा । पश्यमानो विकारांस्तान्दुःखितः स्वसुतोद्भवान्

janahāsyakaro loke sthitastatraiva sarvadā | paśyamāno vikārāṃstānduḥkhitaḥ svasutodbhavān

Zum Gegenstand des Spottes der Menschen in der Welt geworden, blieb er dort immerdar und litt, während er jene Missgestalten sah, die aus seiner eigenen Nachkommenschaft hervorgegangen waren.

जन-हास्य-करःcausing people’s laughter; a laughingstock
जन-हास्य-करः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootजन (प्रातिपदिक) + हास्य (प्रातिपदिक) + कर (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास (जनानां हास्यं करोति इति); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण
लोकेin the world
लोके:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
स्थितःremaining; staying
स्थितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Root√स्था (धातु)
Formभूतकृदन्त (क्त); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'standing/remaining'
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय (देशवाचक) = adverb of place 'there'
एवindeed; just
एव:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय (निश्चय/अवधारण) = emphatic particle 'indeed/just'
सर्वदाalways
सर्वदा:
Adhikarana (Time/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootसर्वदा (अव्यय)
Formअव्यय (कालवाचक) = adverb 'always'
पश्यमानःseeing; observing
पश्यमानः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Root√पश्य् (धातु)
Formवर्तमानकृदन्त (शतृ) = present active participle; पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'seeing'
विकारान्changes; deformities
विकारान्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootविकार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन
तान्those
तान्:
Karma (Object qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम; पुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण = demonstrative 'those' (qualifies विकारान्)
दुःखितःdistressed; sorrowful
दुःखितः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootदुःखित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषण = 'distressed'
स्व-सुत-उद्भवान्arisen from his own son
स्व-सुत-उद्भवान्:
Karma (Object qualifier/कर्मविशेषण)
TypeAdjective
Rootस्व (प्रातिपदिक) + सुत (प्रातिपदिक) + उद्भव (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषसमास (स्वस्य सुतस्य उद्भवाः); पुंलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; विशेषण = qualifies विकारान्

Narrator (Purāṇic narrator within Nāgara-khaṇḍa context)

Type: kshetra

Scene: A disgraced ascetic/sage stands amid laughing townspeople; he remains rooted, eyes lowered, watching afflicted/deformed descendants and grieving silently.

FAQs

Adharma brings social disgrace and inner grief; suffering is intensified when one sees harm manifesting through one’s own family line.

No tīrtha-name is stated in this verse; it functions as narrative setup within the broader tīrtha-māhātmya chapter.

None is stated here; the verse describes an ongoing condition of humiliation and sorrow.