Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 5

तथा चित्रांगदस्तत्र जाबालिसहितो नृपः । कुमार्या सहितः सार्द्धं नग्नया तत्समुत्थया । सन्तिष्ठते तदग्रे तु शप्तो जाबालिना पुरा

tathā citrāṃgadastatra jābālisahito nṛpaḥ | kumāryā sahitaḥ sārddhaṃ nagnayā tatsamutthayā | santiṣṭhate tadagre tu śapto jābālinā purā

Ebenso ist König Citrāṅgada dort, zusammen mit Jābāli; und zusammen mit einer Jungfrau – geboren aus diesem Umstand –, die nackt dasteht, bleibt er vor der Gottheit stehen, denn er wurde früher von Jābāli verflucht.

तथाlikewise/thus
तथा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय/उपमानार्थ (thus/likewise)
चित्रांगदःCitrāṅgada
चित्रांगदः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootचित्राङ्गद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन (नाम)
तत्रthere
तत्र:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय; देशवाचक क्रियाविशेषण (locative adverb)
जाबालिसहितःaccompanied by Jābāli
जाबालिसहितः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootजाबालि + सहित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—तृतीया-तत्पुरुषः (जाबालिना सहितः = accompanied by Jābāli)
नृपःthe king
नृपः:
Apposition (सम्बोधन/विशेष्य)
TypeNoun
Rootनृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
कुमार्याwith a maiden
कुमार्या:
Sahakaraka (Accompaniment/सह)
TypeNoun
Rootकुमारी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (Instrumental/3rd), एकवचन
सहितःtogether with
सहितः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसहित (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (चित्रांगदः/नृपः)
सार्द्धम्together
सार्द्धम्:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसार्द्धम् (अव्यय)
Formअव्यय; सहार्थक (with/together)
नग्नयाnaked
नग्नया:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootनग्ना (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (कुमार्या)
तत्समुत्थयाarisen from that (cause/origin)
तत्समुत्थया:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् + समुत्थ (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (तस्मात् समुत्था = arisen from that)
सन्तिष्ठतेstands/remains
सन्तिष्ठते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम् + स्था (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, एकवचन; आत्मनेपद
तदग्रेin front of that
तदग्रे:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतद् + अग्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; समासः—षष्ठी-तत्पुरुषः (तस्य अग्रे = in front of that)
तुbut/indeed
तु:
Discourse particle (निपात)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formअव्यय; अवधान/विरोधार्थक निपात (but/indeed)
शप्तःcursed
शप्तः:
Karta (Subject complement/कर्तृविशेषण)
TypeVerb
Rootशप् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (Past passive participle); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
जाबालिनाby Jābāli
जाबालिना:
Karana/Agent-in-passive (Instrumental agent/कर्तृ-करण)
TypeNoun
Rootजाबालि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
पुराformerly
पुरा:
Kriya-visheshana (Temporal/काल)
TypeIndeclinable
Rootपुरा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक (formerly)

Sūta (narrative description)

Type: kshetra

Listener: Ṛṣis

Scene: Before a shrine, King Citrāṅgada stands with sage Jābāli; beside them a maiden stands unclothed, marked by an uncanny/discordant appearance; pilgrims look on, some mocking, some awed; the deity’s sanctum anchors the scene.

C
Citrāṅgada
J
Jābāli
K
Kumārī
C
Citrapīṭha
C
Citreśvara

FAQs

Purāṇic sacred sites preserve moral narratives—curses and their consequences—so pilgrims learn dharma through place-based memory.

The kṣetra of Citrapīṭha associated with Lord Citreśvara.

None explicitly; the verse introduces the site-legend that motivates subsequent offerings and worship.