Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Nagara Khanda, Shloka 8

यथा शापश्च सञ्जातो ब्राह्मणानां महात्मनाम् । अथ ते मुनयः क्रुद्धास्तच्छ्रुत्वा गर्हितं वचः । राजप्रतिग्रहो निंद्यस्तापसानां विशेषतः

yathā śāpaśca sañjāto brāhmaṇānāṃ mahātmanām | atha te munayaḥ kruddhāstacchrutvā garhitaṃ vacaḥ | rājapratigraho niṃdyastāpasānāṃ viśeṣataḥ

Sie berichteten, wie von jenen großherzigen Brāhmaṇas ein Fluch entstand. Als die Weisen jene verwerfliche Rede hörten, wurden sie zornig und erklärten: „Gaben von einem König anzunehmen ist tadelnswert—zumal für Asketen.“

यथाas, how
यथा:
Sambandha (Correlation)
TypeIndeclinable
Rootयथा (अव्यय)
Formयथार्थक-अव्यय
शापःa curse
शापः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootशाप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
and
:
Sambandha (Connector/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
सञ्जातःarose
सञ्जातः:
Kriya (Predicate/क्रिया)
TypeVerb
Rootसम्-जा (धातु) + क्त
Formकृदन्त (क्त-प्रत्यय), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; 'arisen/occurred'
ब्राह्मणानाम्of the brahmins
ब्राह्मणानाम्:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootब्राह्मण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
महात्मनाम्great-souled
महात्मनाम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन; विशेषण (of ब्राह्मणानाम्)
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse connector)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-अव्यय
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम
मुनयःsages
मुनयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
क्रुद्धाःangry
क्रुद्धाः:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootक्रुध् (धातु) + क्त
Formकृदन्त-विशेषण (क्त-प्रत्यय), पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; 'angered'
तत्-श्रुत्वाhaving heard that
तत्-श्रुत्वा:
Purvakala-kriya (Prior action/पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootतद् (सर्वनाम) + श्रु (धातु) + त्वा
Formअव्यय-कृदन्त (क्त्वान्त), 'तत्' कर्म (object) सहित: 'having heard that'
गर्हितम्censured, blameworthy
गर्हितम्:
Visheshana (Adjectival/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगर्हित (गर्ह् धातु + क्त)
Formकृदन्त-विशेषण (क्त-प्रत्यय), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण (of वचः)
वचःspeech, words
वचः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवचस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
राज-प्रतिग्रहःaccepting gifts from a king
राज-प्रतिग्रहः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक) + प्रतिग्रह (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुष: 'राज्ञः प्रतिग्रहः' (acceptance from a king); पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
निन्द्यःblameworthy
निन्द्यः:
Kriya (Predicate complement)
TypeAdjective
Rootनिन्द्य (प्रातिपदिक; निन्द् धातु + यत्)
Formकृदन्त-विशेषण (यत्/नीय-भाव), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विधेय-विशेषण (predicate adjective)
तापसानाम्of ascetics
तापसानाम्:
Sambandha (Genitive/षष्ठी)
TypeNoun
Rootतापस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
विशेषतःespecially
विशेषतः:
Sambandha (Manner/प्रकार)
TypeIndeclinable
Rootविशेषतः (अव्यय)
Formप्रकार/विशेषार्थक-अव्यय (adverb: especially)

Sages/brāhmaṇas (ethical pronouncement within the narrative)

Type: kshetra

Scene: Sages, hearing the account, flare with anger and pronounce the doctrine that royal gift-acceptance is blameworthy for ascetics; the atmosphere tightens toward a curse.

B
brāhmaṇas
M
munis (sages)
K
king (rājā)
A
ascetics (tāpasa)

FAQs

Dharma is role-based: what is acceptable for householders may be improper for ascetics; purity of livelihood and non-dependence are central to tapas.

No specific tīrtha is named in this verse; it provides a dharma teaching embedded in the tīrtha-māhātmya narrative.

A normative rule is stated: ascetics should avoid rāja-pratigraha (accepting royal gifts), as it is considered blameworthy.