Previous Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 86

एभिस्समेतोऽसुरदानवैः सह ययौ महेशो विबुदैरलंकृतः । हिमालयं गिरिवर्यं तदानीं पाणिग्रहार्थं प्रमदोत्तमायाः

ebhissameto'suradānavaiḥ saha yayau maheśo vibudairalaṃkṛtaḥ | himālayaṃ girivaryaṃ tadānīṃ pāṇigrahārthaṃ pramadottamāyāḥ

Von ihnen begleitet—ja sogar von Asuras und Dānavas—zog Maheśa, von den Göttern geschmückt, damals zum Himālaya, dem erhabensten der Berge, um zur Vermählung die Hand der vortrefflichsten Jungfrau zu ergreifen.

एभिःwith these
एभिः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम (pronoun), पुल्लिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
समेतःaccompanied, together with
समेतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसम् + इ (धातु) → समेत (कृदन्त-प्रातिपदिक, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle), पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषणम् (qualifying)
असुरदानवैःwith the asuras and dānavas
असुरदानवैः:
Sahakari (Accompaniment/सहकारी)
TypeNoun
Rootअसुर + दानव (प्रातिपदिके)
Formद्वन्द्व-समास (copulative), पुल्लिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
सहtogether with
सह:
Sahakari (Accompaniment/सहकारी)
TypeIndeclinable
Rootसह (अव्यय)
Formअव्यय; उपसर्गार्थक/सह-सम्बन्धे (particle of accompaniment)
ययौwent
ययौ:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलिट् (perfect), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद
महेशःMahesha (Śiva)
महेशः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहेश (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन
विबुदैःby/with the gods
विबुदैः:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootविबुध (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, तृतीया (3rd/करण), बहुवचन
अलंकृतःadorned, decorated
अलंकृतः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootअलम् + कृ (धातु) → अलंकृत (कृदन्त-प्रातिपदिक, क्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त, पुल्लिङ्ग, प्रथमा (1st), एकवचन; विशेषणम्
हिमालयम्to the Himalaya
हिमालयम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootहिमालय (प्रातिपदिक)
Formपुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
गिरिवर्यम्the best mountain
गिरिवर्यम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootगिरि + वर्य (प्रातिपदिके)
Formतत्पुरुष-समास (determinative: ‘best of mountains’), पुल्लिङ्ग, द्वितीया (2nd), एकवचन; विशेषणम्
तदानीम्then, at that time
तदानीम्:
Adhikarana (Time/अधिकरण-काले)
TypeIndeclinable
Rootतदानीम् (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक क्रियाविशेषण (temporal adverb)
पाणिग्रहार्थम्for the purpose of marriage (hand-taking)
पाणिग्रहार्थम्:
Prayojana (Purpose/प्रयोजन)
TypeNoun
Rootपाणिग्रह + अर्थ (प्रातिपदिके)
Formषष्ठी-तत्पुरुष/उपपद-तत्पुरुष (‘for the purpose of hand-taking/marriage’), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd) एकवचन; प्रयोजनार्थे (purpose)
प्रमदोत्तमायाःof the best maiden
प्रमदोत्तमायाः:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootप्रमदा + उत्तमा (प्रातिपदिके)
Formकर्मधारय-समास (‘best among women’), स्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन

Sūta (Lomaharṣaṇa), deduced from Māheśvarakhaṇḍa context

Tirtha: Himālaya (as śaiva-kshetra setting for Śiva-vivāha)

Type: kshetra

Listener: Unnamed interlocutor(s), typically sages/Brāhmaṇas addressed as ‘dvijottama’ in the surrounding passage

Scene: A grand divine wedding procession: Maheśa radiant, surrounded by devas, with even asuras and dānavas in attendance, moving toward the snow-clad Himālaya for Pārvatī’s hand.

Ś
Śiva (Maheśa)
D
Devas (Vibudhas)
A
Asuras
D
Dānavas
H
Himālaya
P
Pārvatī (implied as pramadottamā)

FAQs

Śiva’s marriage becomes a cosmic event drawing all beings, suggesting dharma’s power to harmonize even opposing forces.

The Himalaya as sacred geography; within Kedāra Khaṇḍa it frames the Himalayan tīrthas connected to Śiva.

No explicit prescription; the verse narrates the purpose of the journey—pāṇigraha (marriage rite).