Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 73

पुष्पवर्षेण महता ववृषुर्विबुधास्तथा । तदा प्रसन्नमभवत्सर्वं त्रैलोक्यमेव च

puṣpavarṣeṇa mahatā vavṛṣurvibudhāstathā | tadā prasannamabhavatsarvaṃ trailokyameva ca

Und die Himmlischen ließen einen großen Blumenregen niedergehen. Da wurden wahrlich alle drei Welten heiter, friedvoll und voller Freude.

पुष्पवर्षेणwith a shower of flowers
पुष्पवर्षेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपुष्प-वर्ष (प्रातिपदिक; पुष्प + वर्ष)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति (करण), एकवचन; साधन/करणार्थे (instrumental)
महताgreat, abundant
महता:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (पुष्पवर्षेण इत्यस्य)
ववृषुःthey rained down
ववृषुः:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवृष् (धातु)
Formलिट्-लकार (परोक्षभूत/Perfect), प्रथमपुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
विबुधाःthe gods
विबुधाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootविबुध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
तथाthus, likewise
तथा:
Kriya-visheshana (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकारवाचक क्रियाविशेषण (adverb of manner)
तदाthen
तदा:
Kriya-visheshana (Temporal/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootतदा (अव्यय)
Formअव्यय; कालवाचक क्रियाविशेषण (temporal adverb)
प्रसन्नम्pleased, serene
प्रसन्नम्:
Visheshya-predicate (Predicate adjective/विधेयविशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रसन्न (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विधेय-विशेषणम् (सर्वं त्रैलोक्यम् इत्यस्य)
अभवत्became
अभवत्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootभू (धातु)
Formलङ्-लकार (अनद्यतनभूत/Imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन, परस्मैपद
सर्वम्entire
सर्वम्:
Visheshana (Adjectival modifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; विशेषणम् (त्रैलोक्यम् इत्यस्य)
त्रैलोक्यम्the three worlds
त्रैलोक्यम्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootत्रैलोक्य (प्रातिपदिक; त्रि-लोक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
एवindeed
एव:
Sambandha/Emphasis (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारणार्थक निपात (particle of emphasis)
and
:
Samuccaya (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक अव्यय (conjunction)

Sūta (Lomaharṣaṇa), in narration to the sages (contextual attribution within Māheśvara Khaṇḍa)

Tirtha: Kedāra/Kedāranātha kṣetra (contextual)

Type: kshetra

Listener: (Contextual) tīrtha-yātrā interlocutors (often sages/pilgrims)

Scene: A vast Himalayan sacred landscape; devas in the sky showering flowers; the three worlds symbolically calmed—gentle light, stillness, and rejoicing beings.

V
Vibudhas (celestials)
T
Trailokya (three worlds)

FAQs

Divine presence restores harmony—cosmic auspiciousness is portrayed as peace spreading across all realms.

The Kedāra Khaṇḍa’s sacred Himalayan atmosphere is reinforced; no single tīrtha is explicitly named in the verse.

None; it describes a celestial omen (flower-rain) marking the auspiciousness of the event.