Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 131

प्रायेण श्रीमदालेपान्नहुषाद्या महानृपाः । स्वर्गं प्राप्यापि पतिताः कः श्रियो विंदते सुखम्

prāyeṇa śrīmadālepānnahuṣādyā mahānṛpāḥ | svargaṃ prāpyāpi patitāḥ kaḥ śriyo viṃdate sukham

Wahrlich, große Könige wie Nahuṣa—gleichsam mit dem Glanz des Wohlstands bestrichen—stürzten, selbst nachdem sie den Himmel erlangt hatten. Wer findet durch bloßes Glück und Reichtum wahres Wohl?

प्रायेणgenerally, for the most part
प्रायेण:
Sambandha (Adverbial/सम्बन्ध-क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootप्राय (प्रातिपदिक)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण/adverb): ‘प्रायः’ इत्यर्थे, तृतीया-एकवचनरूपेण अव्ययीभूत-प्रयोगः
श्रीमदालेपात्from the smear/coating of prosperity (i.e., from attachment to wealth)
श्रीमदालेपात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootश्रीमद् (प्रातिपदिक) + आलेप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (श्रीमदः आलेपः = ‘श्रीमत्-आलेपः’), पञ्चमी: ‘श्रीमदालेपात्’
नहुषाद्याःNahusha and others
नहुषाद्याः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनहुष (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; समासः—तत्पुरुषः (नहुषः आदिः येषाम्) ‘नहुषादयः’
महानृपाःgreat kings
महानृपाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमहा (प्रातिपदिक) + नृप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), बहुवचन; समासः—कर्मधारयः (महान् नृपः)
स्वर्गम्heaven
स्वर्गम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootस्वर्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
प्राप्यhaving attained
प्राप्य:
Kriya-viseshana (Converb/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootप्र-आप् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund) ‘प्राप्य’ = प्र-आप् + क्त्वा (ल्यप्); पूर्वकाले कृत्य (having attained)
अपिeven, also
अपि:
Sambandha (Particle/निपात)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formअव्यय (निपात/particle): अपि = ‘even/also’
पतिताःfell, fallen
पतिताः:
Karta-predicative (कर्तृसम्बन्धी विशेषण)
TypeVerb
Rootपत् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त कृदन्त (past passive participle): पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; ‘पतित’ = fallen
कःwho?
कः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; प्रश्नवाचक सर्वनाम
श्रियोof prosperity, of fortune
श्रियो:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootश्री (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी (6th/सम्बन्ध), एकवचन; ‘श्रियाḥ’ इत्यस्य वैदिक/काव्य-रूप ‘श्रियो’
विंदतेfinds, obtains
विंदते:
Kriya (Verb/क्रिया)
TypeVerb
Rootविद् (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद, प्रथमपुरुष, एकवचन; धातु: विद् (लभे/विन्दते)
सुखम्happiness
सुखम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootसुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन

Lomaharṣaṇa (Sūta) to the sages (deduced from Māheśvarakhaṇḍa frame)

Scene: A radiant king (Nahuṣa) enthroned amid celestial splendor, yet a shadow of downfall behind him; sages in the foreground as moral counterweight; the glitter of prosperity depicted as a smear/overlay that cannot protect from descent.

N
Nahuṣa

FAQs

Even heavenly attainment is unstable when pride and attachment remain; lasting happiness is rooted in dharma and self-restraint, not mere prosperity.

No tīrtha is mentioned; the verse uses an itihāsa example (Nahuṣa) for moral instruction.

None directly; the implied practice is humility and righteous conduct to avoid the downfall that follows pride.