Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 6

यस्य हस्तौ च पादौ च मनश्चैव सुसंयतम् । निर्विकाराः क्रियाः सर्वाः स तीर्थफलमश्नुते

yasya hastau ca pādau ca manaścaiva susaṃyatam | nirvikārāḥ kriyāḥ sarvāḥ sa tīrthaphalamaśnute

Wessen Hände, Füße und auch der Geist wohl gezügelt sind—dessen Handlungen alle ohne Verzerrung und Leidenschaft sind—der genießt wahrhaft die Frucht der Pilgerfahrt zu den Tīrthas.

यस्यwhose
यस्य:
Sambandha (Genitive relation/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, षष्ठी-विभक्तिः (6th/Genitive), एकवचनम्; सर्वनाम
हस्तौ(two) hands
हस्तौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहस्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः (1st/Nominative), द्विवचनम्
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
पादौ(two) feet
पादौ:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः (1st/Nominative), द्विवचनम्
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
मनःmind
मनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootमनस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः (1st/Nominative), एकवचनम्
and
:
Sambandha (Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय (conjunction)
एवindeed
एव:
Sambandha (Emphasis)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिश्चय/अवधारण-अव्यय (emphatic particle)
सुसंयतम्well-restrained
सुसंयतम्:
Karta (Predicate adjective)
TypeAdjective
Rootसु- (उपसर्ग) + सम्-यम् (यम् धातु, क्त-प्रत्यय; क्त-प्रत्ययान्त कृदन्त)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle); नपुंसकलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; विशेषणम् (qualifying मनः/हस्तौ/पादौ)
निर्विकाराःunchanging, without modification
निर्विकाराः:
Karta (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootनिर्- (उपसर्ग) + विकार (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम् (क्रियाः)
क्रियाःactions
क्रियाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootक्रिया (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्
सर्वाःall
सर्वाः:
Karta (Subject qualifier)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, बहुवचनम्; विशेषणम् (क्रियाः)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गे, प्रथमा-विभक्तिः, एकवचनम्; सर्वनाम
तीर्थफलम्the fruit of pilgrimage
तीर्थफलम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक) + फल (प्रातिपदिक)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः (तीर्थस्य फलम्); नपुंसकलिङ्गे, द्वितीया-विभक्तिः (2nd/Accusative), एकवचनम्
अश्नुतेattains, enjoys
अश्नुते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootअश् (अश्नोति) धातु
Formलट्-लकारः (Present), प्रथम-पुरुषः (3rd person), एकवचनम्; आत्मनेपदम्

Lomaharṣaṇa (Sūta) (deduced)

Scene: A pilgrim restrains senses: hands folded in añjali, feet paused at a riverbank, mind depicted as a calm lotus-lake; the tīrtha shines only when the pilgrim’s aura is steady and unagitated.

T
tīrtha
M
manaḥ
S
saṃyama

FAQs

External travel becomes spiritually effective only when matched by inner discipline—control of body and mind.

No single tīrtha is identified; the verse defines the universal condition for receiving tīrtha-phala.

A practical discipline is prescribed: saṃyama (restraint) of hands, feet, and mind, and purity of action.