Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Mahesvara Khanda, Shloka 30

निःश्वसन्दीर्घमुष्णं च रोषात्ताम्रविलोचनः । ध्यात्वास्त्रं गारुडं दिव्यं बाणं संधाय कार्मुके

niḥśvasandīrghamuṣṇaṃ ca roṣāttāmravilocanaḥ | dhyātvāstraṃ gāruḍaṃ divyaṃ bāṇaṃ saṃdhāya kārmuke

Lang und heiß ausatmend, die Augen vor Zorn gerötet, versenkte er sich in die göttliche Gāruḍa-Waffe und legte einen Pfeil auf seinen Bogen.

निःश्वसन्sighing/breathing out
निःश्वसन्:
Karta (Agent as participle/कर्ता)
TypeVerb
Root√श्वस् (धातु; श्वासप्रश्वासयोः)
Formशतृ-प्रत्यय (present active participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘breathing out/sighing’
दीर्घम्long
दीर्घम्:
Adverbial (क्रियाविशेषण)
TypeAdjective
Rootदीर्घ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म/क्रियाविशेषण), एकवचन; निःश्वसन् इति क्रियाविशेषणम्
उष्णम्hot
उष्णम्:
Adverbial (क्रियाविशेषण)
TypeAdjective
Rootउष्ण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म/क्रियाविशेषण), एकवचन; दीर्घम् इव निःश्वासस्य विशेषणम्
and
:
Connector (Conjunction/समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय—समुच्चय (conjunction)
रोषात्from anger
रोषात्:
Hetu (Cause/हेतु)
TypeNoun
Rootरोष (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5th/अपादान), एकवचन; हेतौ—‘from/through anger’
ताम्रविलोचनःwhose eyes were copper-red
ताम्रविलोचनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootताम्र (प्रातिपदिक) + विलोचन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; समासः—कर्मधारयः (ताम्राणि विलोचनानि यस्य)
ध्यात्वाhaving contemplated
ध्यात्वा:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Root√ध्यै (धातु; चिन्तायाम्/ध्यान)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), ‘having meditated/visualized’
अस्त्रम्weapon (missile)
अस्त्रम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootअस्त्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
गारुडम्Garuda-related (Gāruḍa)
गारुडम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootगारुड (प्रातिपदिक; गरुड-सम्बन्धि)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; अस्त्रम् इति विशेषणम्
दिव्यम्divine
दिव्यम्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootदिव्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; अस्त्रम् इति विशेषणम्
बाणम्arrow
बाणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootबाण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन
संधायhaving fitted/placed
संधाय:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeVerb
Rootसम् + √धा (धातु; धारणे/स्थापने)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund), ‘having fixed/placed (on the bow)’; उपसर्गः सम्-
कार्मुकेon the bow
कार्मुके:
Adhikarana (Locus/अधिकरण)
TypeNoun
Rootकार्मुक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग (क्वचित् पुं), सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन

Lomaharṣaṇa (Sūta) to the sages (deduced)

Scene: Kubera exhales hotly, eyes copper-red with anger; he closes his mind into meditation, visualizing the Gāruḍa weapon; then he nocks a shining arrow on a taut bow, poised to release.

G
Gāruḍāstra (Gāruḍa weapon)

FAQs

Inner focus (dhyāna) directs power; even in conflict, disciplined invocation determines outcome.

No holy site is mentioned.

No public ritual is prescribed; the verse depicts meditative invocation of an astra (weapon-mantra tradition).