Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 38

इत्युक्ता तेन मुनिना पुनर्जातेव साप्सराः । महाप्रसाद इत्युक्त्वा मुनेः शुक्रमजीगिलत्

ityuktā tena muninā punarjāteva sāpsarāḥ | mahāprasāda ityuktvā muneḥ śukramajīgilat

So von jenem Weisen unterwiesen, fühlte sich die Apsarā wie neu geboren. Mit den Worten: „Dies ist große Gnade“, schluckte sie den Samen des Muni.

इतिthus
इति:
Sambandha (Quotation marker/इति)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यर्थक-अव्यय (quotative particle)
उक्ताhaving been spoken to
उक्ता:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) → उक्त (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/प्रथमा), एकवचन; भूतकृदन्त (क्त) — 'having been told/addressed'
तेनby him
तेन:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसक, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन; कर्तृ/करण ('by him')
मुनिनाby the sage
मुनिना:
Karta (Agent/कर्ता)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/तृतीया), एकवचन; कर्तृ ('by the sage')
पुनःagain
पुनः:
Sambandha (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb: again)
जाताborn
जाता:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootजन् (धातु) → जात (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; भूतकृदन्त (क्त) — 'born'
इवas if
इव:
Sambandha (Simile marker/उपमा)
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमा-वाचक-अव्यय (particle of comparison)
पुनर्जाता-इवas if born again
पुनर्जाता-इव:
Sambandha (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootपुनः + जाता + इव (पदक्रमः; सन्धि-भङ्ग)
Formपुनः (अव्यय) + जाता (स्त्री. प्र. एक.) + इव (अव्यय); 'पुनर्जातेव' इति सन्धिः
साshe
सा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; निर्देश (she)
अप्सराःthe apsaras (nymph)
अप्सराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअप्सरस् (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन (अप्सराः-रूपं प्रथमा एकवचन/बहुवचन-सदृशम्; अत्र एकवचनार्थः)
साप्सराःshe, the apsaras
साप्सराः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसा + अप्सराः (पदक्रमः; सन्धि-भङ्ग)
Formसा (स्त्री. प्र. एक.) + अप्सराः (स्त्री. प्र. एक.); 'साप्सराः' इति स्वर-सन्धिः
महाप्रसादgreat favor/grace
महाप्रसाद:
Karma/Viṣaya (Utterance content/विषय)
TypeNoun
Rootमहाप्रसाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; कर्मधारय-समासः ('महान् प्रसादः')
इतिthus
इति:
Sambandha (Quotation marker/इति)
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउक्त्यर्थक-अव्यय
उक्त्वाhaving said
उक्त्वा:
Pūrvakāla (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootवच् (धातु) → उक्त्वा (क्त्वान्त-अव्यय)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (absolutive/gerund): 'having said'
मुनेःof the sage
मुनेः:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootमुनि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/षष्ठी), एकवचन; सम्बन्ध
शुक्रम्semen
शुक्रम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootशुक्र (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/द्वितीया), एकवचन
अजीगिलत्she swallowed
अजीगिलत्:
Kriyā (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootगिल् (धातु)
Formलङ् (imperfect), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्; अ-आगम + द्वित्व/दीर्घ (intensive/causative-like perfective stem in narrative)

Skanda (narrator voice within Kāśīkhaṇḍa; specific direct speech not marked here)

Tirtha: Kāśī

Type: kshetra

Listener: Purāṇa audience (contextual)

Scene: A discreet, symbolic depiction: the apsaras, feeling renewed, receives the sage’s seed as ‘mahāprasāda’; the scene should be rendered with restraint—suggesting sacred transfer via a glowing essence rather than explicitness.

V
Vedaśiras
A
Apsaras

FAQs

It frames the event as ‘prasāda’—a grace-bearing turning point that leads to a destined, dharmic outcome.

No specific tīrtha is named; it remains within the Kāśī-khaṇḍa sacred-history setting.

None; it narrates a mythic conception motif rather than prescribing a practice.