Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 12

वेदे रामायणे चैव पुराणेषु च भारते । आदिमध्यावसानेषु हरिरेकोऽत्र नापरः

vede rāmāyaṇe caiva purāṇeṣu ca bhārate | ādimadhyāvasāneṣu harireko'tra nāparaḥ

In den Veden, im Rāmāyaṇa, in den Purāṇas und im Bhārata—am Anfang, in der Mitte und am Ende—wird hier allein Hari gelehrt; es gibt keinen anderen.

वेदेin the Veda
वेदे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootवेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन
रामायणेin the Rāmāyaṇa
रामायणे:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootरामायण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन
and
:
Sambandha/Modifier (सम्बन्ध/विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपात (conjunction)
एवindeed
एव:
Sambandha/Modifier (सम्बन्ध/विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिपात (particle) — अवधारणार्थक
पुराणेषुin the Purāṇas
पुराणेषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootपुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), बहुवचन
and
:
Sambandha/Modifier (सम्बन्ध/विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-निपात (conjunction)
भारतेin the Bhārata (Mahābhārata)
भारते:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootभारत (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), एकवचन
आदि-मध्य-अवसानेषुin the beginning, middle, and end
आदि-मध्य-अवसानेषु:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeNoun
Rootआदि (प्रातिपदिक) + मध्य (प्रातिपदिक) + अवसान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/अधिकरण), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः—‘आदौ च मध्ये च अवसाने च’
हरिःHari
हरिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन
एकःone alone
एकः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; ‘हरिः’ इत्यस्य विशेषण
अत्रhere/in these
अत्र:
Adhikarana (Location/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (adverb of place)
not
:
Sambandha/Modifier (सम्बन्ध/विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेध-निपात (negation particle)
अपरःanother (one)
अपरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; ‘अन्यः’ इत्यर्थे

Vyāsa

Tirtha: Kāśī (as śāstra-upadeśa-bhūmi)

Type: kshetra

Listener: Pilgrimage audience

Scene: A symbolic tableau: Veda, Rāmāyaṇa, Purāṇa, and Bhārata as sacred manuscripts arranged around a central radiant form of Hari, indicating the single purport shining through all texts; Vyāsa gestures toward the center.

V
Veda
R
Rāmāyaṇa
P
Purāṇas
B
Bhārata (Mahābhārata)
H
Hari

FAQs

It asserts a unifying theological thread across major Hindu scriptures: the supreme Lord (Hari) is the consistent center of teaching.

No specific tīrtha is mentioned; the verse is a broad scriptural claim within the Kāśīkhaṇḍa’s narrative.

No explicit ritual; it implicitly encourages scriptural listening, study, and devotion focused on Hari.