Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 11

परिनिर्मथ्य वाग्जालं सुनिश्चित्यासकृद्बहु । इदमेकं परिज्ञातं सेव्यः सर्वेश्वरो हरिः

parinirmathya vāgjālaṃ suniścityāsakṛdbahu | idamekaṃ parijñātaṃ sevyaḥ sarveśvaro hariḥ

Nachdem er das Wortgeflecht durchwühlt und es wieder und wieder auf vielerlei Weise erwogen hatte, ist diese eine Schlussfolgerung erkannt: Hari, der Herr über alles, ist der Eine, dem zu dienen ist.

परिनिर्मथ्यhaving thoroughly churned/examined
परिनिर्मथ्य:
Sambandha/Modifier (सम्बन्ध/विशेषण)
TypeVerb
Rootपरि + निर् + मथ् (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund) — अव्ययभाव; ‘मथ्’ = मन्थन/विचारण
वाक्-जालम्the net of words
वाक्-जालम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootवाच् (प्रातिपदिक) + जाल (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/कर्म), एकवचन; ‘वाचां जालम्’
सुनिश्चित्यhaving well ascertained
सुनिश्चित्य:
Sambandha/Modifier (सम्बन्ध/विशेषण)
TypeVerb
Rootसु + नि + चि (धातु)
Formक्त्वान्त (absolutive/gerund) — अव्ययभाव; ‘निश्चित्य’ = निश्चयं कृत्वा
असकृत्repeatedly
असकृत्:
Sambandha/Modifier (सम्बन्ध/विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootअसकृत् (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb) — पुनःपुनः
बहुmuch/greatly
बहु:
Sambandha/Modifier (सम्बन्ध/विशेषण)
TypeIndeclinable
Rootबहु (प्रातिपदिक)
Formक्रियाविशेषण-अव्यय (adverb) — अत्यर्थे
इदम्this
इदम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; अत्र वाक्ये विषय-निर्देशः
एकम्one (single)
एकम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootएक (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘इदम्’ इत्यस्य विशेषण
परिज्ञातम्has been understood
परिज्ञातम्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootपरि + ज्ञा (धातु)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त); नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; ‘ज्ञातम्’ = known/ascertained
सेव्यःto be served/worshipped
सेव्यः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootसेव् (धातु)
Formभाव्य/कर्तव्यतार्थे कृदन्त (यत्); पुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; ‘सेवनीयः’
सर्वेश्वरःLord of all
सर्वेश्वरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + ईश्वर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; ‘सर्वेषाम् ईश्वरः’
हरिःHari (Viṣṇu)
हरिः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootहरि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/कर्ता), एकवचन; विशेष्य

Vyāsa

Tirtha: Kāśī (as discourse-kṣetra)

Type: kshetra

Listener: Pilgrimage audience

Scene: Vyāsa, after contemplation, declares a single distilled truth; the crowd listens as if a philosophical debate has ended. A subtle vision of Hari (four-armed) may appear behind the words as symbolic confirmation.

V
Vyāsa
H
Hari
S
Sarveśvara

FAQs

After deep inquiry, the verse frames devotion as decisive practice: service to the supreme Lord (Hari) is the essential conclusion.

No tīrtha is named; the verse is doctrinal, embedded in a narrative that ultimately serves the Kāśī Māhātmya context.

Sevā/bhajana (devotional service and worship) of Hari is prescribed in principle, without detailing a specific rite.