Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Kashi Khanda, Shloka 33

अथ मंडलगत्या स प्रासादं परितो भ्रमन् । निरीक्ष्य तद्गतायातौ यातो गगनमार्गतः

atha maṃḍalagatyā sa prāsādaṃ parito bhraman | nirīkṣya tadgatāyātau yāto gaganamārgataḥ

Dann umkreiste er in Schleifen den Palast, beobachtete sorgfältig ihr Hin und Her und zog wieder davon auf dem Pfad des Himmels.

अथthen
अथ:
Sambandha (Connector/अव्यय)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरार्थक-अव्यय
मण्डलगत्याwith circular motion
मण्डलगत्या:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootमण्डल (प्रातिपदिक) + गति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (मण्डलस्य गतिः)
सःhe
सः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन
प्रासादम्palace
प्रासादम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootप्रासाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन
परितःaround
परितः:
Adhikarana (Locative sense/अधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootपरितः (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्यय (around)
भ्रमन्circling
भ्रमन्:
Kriya-visheṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Root√भ्रम् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘wandering/circling’
निरीक्ष्यhaving observed
निरीक्ष्य:
Kriya-visheṣaṇa (Adverbial/क्रियाविशेषण)
TypeVerb
Rootनि-√ईक्ष् (धातु)
Formक्त्वान्त (Gerund/Absolutive), अव्ययभावः; ‘having observed’
तद्गतायातौthe two (who had) gone and come (i.e., their movements)
तद्गतायातौ:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम) + गत (√गम्+क्त) + आयात (आ-√या+क्त)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2), द्विवचन; इतरेतर-द्वन्द्वः (गतौ च आयातौ च)
यातःwent
यातः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeVerb
Root√या (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त भूतकृदन्त, पुंलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; ‘went’
गगनमार्गतःby/from the sky-path
गगनमार्गतः:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootगगन (प्रातिपदिक) + मार्ग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, पञ्चमी (5), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (गगनस्य मार्गः)

Narrator (within Kāśīkhaṇḍa frame)

Ś
Śyena (hawk)
P
Prāsāda (palace/mansion)

FAQs

It illustrates how danger can be strategic and watchful—prompting vigilance and reliance on dharma rather than complacency.

Kāśī is the overarching sacred setting, though no single tīrtha is named in this verse.

None.