Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 57

पीतांबरो घनश्यामो नागारिकृतवाहनः । चतुर्भुजो महा तेजाः शंखचक्रगदाधरः

pītāṃbaro ghanaśyāmo nāgārikṛtavāhanaḥ | caturbhujo mahā tejāḥ śaṃkhacakragadādharaḥ

Er trug gelbe Gewänder, dunkel wie eine Regenwolke, und hatte eine Schlange als Reittier. Vierarmig, von großer Strahlkraft, trug er Muschel, Diskus und Keule.

पीताम्बरःwearing yellow garments
पीताम्बरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootपीताम्बर (प्रातिपदिक; पीत + अम्बर)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative) एकवचन; विशेषण
घनश्यामःdark like a cloud
घनश्यामः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootघनश्याम (प्रातिपदिक; घन + श्याम)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; विशेषण
नागारिकृतवाहनःwhose mount was made by the enemy of Nāgas
नागारिकृतवाहनः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootनागारि-कृत-वाहन (प्रातिपदिक; नागारि + कृत + वाहन)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; विशेषण; (नागारिणा कृतं वाहनं यस्य)
चतुर्भुजःfour-armed
चतुर्भुजः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootचतुर्भुज (प्रातिपदिक; चतुर् + भुज)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; विशेषण
महाgreat
महा:
Sambandha (Qualifier/सम्बन्ध)
TypeAdjective
Rootमहा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग/अव्ययवत्-पूर्वपद; अत्र समासपूर्वपद-रूपेण (as prior member)
तेजाःsplendour, radiance
तेजाः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतेजस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative) एकवचन; (तेजाः इति वैदिक/काव्य-रूप)
शंखचक्रगदाधरःbearing conch, discus, and mace
शंखचक्रगदाधरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootशंख-चक्र-गदा-धर (प्रातिपदिक; शंख + चक्र + गदा + धर)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा एकवचन; विशेषण; (शंखं चक्रं गदां च धरति)

Narrator

Listener: Implied royal listener in frame narrative

Scene: Janārdana stands or hovers, clad in yellow silk, cloud-dark complexion, four arms holding conch, discus, mace (and implied lotus), with a serpent-associated conveyance motif; blazing aura surrounds him.

J
Janārdana (Viṣṇu)
Ś
Śaṅkha (conch)
C
Cakra (discus)
G
Gadā (mace)
N
Nāga (serpent)

FAQs

Contemplation of the Lord’s auspicious form (rūpa-dhyāna) steadies devotion and anchors the mind in dharma.

The imagery belongs to Vaikuṇṭha’s divine setting rather than a named earthly tīrtha.

Implicitly, rūpa-dhyāna (meditative visualization) of Viṣṇu’s form and attributes.