Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Brahma Khanda, Shloka 4

सुखासीनं च तं दृष्ट्वा विघ्नांतमुपलक्ष्य च । अथापृच्छंस्त ऋषयः काश्चित्प्रास्ताविकीः कथाः

sukhāsīnaṃ ca taṃ dṛṣṭvā vighnāṃtamupalakṣya ca | athāpṛcchaṃsta ṛṣayaḥ kāścitprāstāvikīḥ kathāḥ

Als sie ihn behaglich sitzend sahen und bemerkten, dass die Hindernisse sich gelegt hatten, stellten die Weisen ihm einige einleitende Fragen, um die Darlegung zu eröffnen.

सुखासीनम्seated comfortably
सुखासीनम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootसुख-आसीन (कृदन्त; √आस् धातु)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन; कृदन्त-भूतकृदन्त/क्त (आसीन = seated) with उपपद 'सुख' (in comfort)
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
तम्him
तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन; सर्वनाम
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
Kriya (Gerundial action/क्रिया)
TypeVerb
Root√दृश् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (gerund/absolutive): ‘having seen’
विघ्नान्तम्the remover/end of obstacles
विघ्नान्तम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeAdjective
Rootविघ्नान्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (कर्म), एकवचन; समासः विघ्नानाम् अन्तः/अन्तकः इति (obstacle-ending/obstacle-destroying)
उपलक्ष्यhaving recognized
उपलक्ष्य:
Kriya (Gerundial action/क्रिया)
TypeVerb
Rootउप-√लक्ष् (धातु)
Formक्त्वान्त-अव्ययकृदन्त (gerund): ‘having noticed/recognized’
and
:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
अथthen
अथ:
Sambandha (Discourse marker/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootअथ (अव्यय)
Formअनन्तरबोधक-अव्यय (then/thereupon)
अपृच्छन्asked
अपृच्छन्:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Root√प्रच्छ् (धातु)
Formलङ् (अनद्यतनभूत), प्रथमपुरुष, बहुवचन; परस्मैपद
तेthey
ते:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सर्वनाम (they)
ऋषयःsages
ऋषयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootऋषि (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
काश्चित्some
काश्चित्:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootक (सर्वनाम-प्रातिपदिक) + चित् (अव्यय-प्रत्यय)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; अनिश्चितवाचक-सर्वनाम (some)
प्रास्ताविकीःintroductory, preliminary
प्रास्ताविकीः:
Visheshana (Qualifier/विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रास्ताविक (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
कथाःstories, topics
कथाः:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootकथा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन

Narrator

Tirtha: Dharmāraṇya

Type: kshetra

Listener: assembled ṛṣis

Scene: A tranquil forest āśrama: sages seated in a semicircle, the Sūta comfortably seated on a low āsana; the atmosphere suggests that earlier disturbances have ceased; hands raised in respectful inquiry.

Ṛṣis
S
Sūta (implied)

FAQs

Sacred teaching proceeds with proper preparation—settling the setting, removing hindrances, and beginning with fitting questions.

The scene remains in Naimiṣāraṇya; the verse itself does not praise a distinct tīrtha.

No explicit ritual; it implies vighna-śānti (removal of obstacles) as a prerequisite for dharma-kathā.