Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 8

ऋणत्रयाद्विमुच्यन्ते ह्यपुत्राः पुत्रिणस्तथा । तस्मात्तीर्थवरं प्राप्य पुत्रेण नियतात्मना । पितृभ्यस्तर्पणं कार्यं पिण्डदानं विशेषतः

ṛṇatrayādvimucyante hyaputrāḥ putriṇastathā | tasmāttīrthavaraṃ prāpya putreṇa niyatātmanā | pitṛbhyastarpaṇaṃ kāryaṃ piṇḍadānaṃ viśeṣataḥ

Sowohl Kinderlose als auch Kinderreiche können von der dreifachen Schuld befreit werden. Darum soll der Sohn, nachdem er das beste Tīrtha erreicht hat, in Selbstzucht den Ahnen das tarpaṇa darbringen und insbesondere piṇḍas opfern.

ऋणत्रयात्from the three debts
ऋणत्रयात्:
Apadana (Source/अपादान)
TypeNoun
Rootऋणत्रय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमी (5), एकवचन; द्विगु-समासः
विमुच्यन्तेare released
विमुच्यन्ते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि + मुच् (धातु)
Formलट् (वर्तमान), प्रथमपुरुष, बहुवचन; आत्मनेपद; कर्मणि/मध्यवाची अर्थः ‘are freed’
हिindeed
हि:
Sambandha (Particle/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formअव्यय; निश्चय/हेतु (indeed/for)
अपुत्राःsonless (men)
अपुत्राः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootअ + पुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; नञ्-समास/उपसर्गार्थ (sonless)
पुत्रिणःthose having sons
पुत्रिणः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootपुत्रिन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1), बहुवचन; मतुप्/इन्-प्रत्ययान्त (having sons)
तथाalso
तथा:
Sambandha (Connector/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतथा (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चय (also)
तस्मात्therefore
तस्मात्:
Sambandha (Inference/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootतस्मात् (सर्वनाम-प्रातिपदिक तद्)
Formअव्यय-प्रयोग (तद्-प्रातिपदिकस्य पञ्चमी-रूपेण); हेत्वर्थ (therefore)
तीर्थवरम्the excellent sacred place
तीर्थवरम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतीर्थ + वर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2), एकवचन; कर्मधारयः (वरं तीर्थम्)
प्राप्यhaving reached
प्राप्य:
Purvakala (Prior action/पूर्वकाल)
TypeIndeclinable
Rootप्र + आप् (धातु) → प्राप्य (कृदन्त)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्यय (gerund); ‘having reached/obtained’
पुत्रेणby/through a son
पुत्रेण:
Karana (Instrument/करण)
TypeNoun
Rootपुत्र (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन
नियतात्मनाwith a disciplined self
नियतात्मना:
Karana (Instrument/करण)
TypeAdjective
Rootनियत + आत्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3), एकवचन; कर्मधारयः (नियतः आत्मा यस्य) / विशेषण-रूपेण
पितृभ्यःto the ancestors
पितृभ्यः:
Sampradana (Recipient/सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootपितृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, चतुर्थी (4), बहुवचन
तर्पणम्libation/satiation offering
तर्पणम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootतर्पण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन
कार्यम्must be done
कार्यम्:
Kriya (Obligation predicate/क्रिया)
TypeAdjective
Rootकृ (धातु) → कार्य (कृदन्त)
Formअनीयर्/यत्-प्रत्ययार्थक (gerundive), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा (1), एकवचन; विधेय-विशेषण (to be done)
पिण्डदानम्offering of rice-balls (piṇḍa)
पिण्डदानम्:
Karma (Object/कर्म)
TypeNoun
Rootपिण्ड + दान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1/2), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुषः (पिण्डस्य दानम्)
विशेषतःespecially
विशेषतः:
Sambandha (Manner/सम्बन्ध)
TypeIndeclinable
Rootविशेषतः (अव्यय)
Formअव्यय; प्रकार/अतिशय (especially)

Unspecified in snippet (contextual narrator within Revā Khaṇḍa)

Tirtha: Ṛṇamocana-tīrtha / Tīrtha-vara (as described)

Type: ghat

Scene: On a riverbank, the son—calm and restrained—offers tarpaṇa with cupped hands and then places piṇḍas on darbha; subtle presence of satisfied ancestors in the sky.

Ṛṇa-traya
P
Pitṛs
T
Tarpaṇa
P
Piṇḍadāna

FAQs

Pilgrimage is not merely personal piety; it is a dharmic service that includes ancestral care through tarpaṇa and piṇḍadāna.

A ‘tīrtha-vara’ (best tīrtha) in the Revā Khaṇḍa’s sacred landscape; the verse emphasizes its superiority without naming it in the provided line.

At the tīrtha: the son should perform pitṛ-tarpaṇa and, in particular, piṇḍadāna.