Previous Verse
Next Verse

Skanda Purana — Avanti Khanda, Shloka 56

युधिष्ठिर उवाच । सरस्वती महापुण्या नदीनामुत्तमा नदी श्रीमार्कण्डेय उवाच । राजन्नाश्वयुजे मासि दशम्यां तद्विशिष्यते । पार्थिवेषु च तीर्थे तु सर्वेष्वेव न संशयः

yudhiṣṭhira uvāca | sarasvatī mahāpuṇyā nadīnāmuttamā nadī śrīmārkaṇḍeya uvāca | rājannāśvayuje māsi daśamyāṃ tadviśiṣyate | pārthiveṣu ca tīrthe tu sarveṣveva na saṃśayaḥ

Yudhiṣṭhira sprach: Sarasvatī ist höchst heilig, die beste unter den Flüssen. Mārkaṇḍeya sprach: O König, diese Tīrtha-Übung wird besonders am zehnten Tag des Monats Āśvayuja ausgezeichnet; ja, unter allen irdischen Tīrthas, ohne Zweifel.

युधिष्ठिरःYudhiṣṭhira
युधिष्ठिरः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootयुधिष्ठिर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट् (Perfect/परोक्षभूत), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
सरस्वतीSarasvatī (river/goddess)
सरस्वती:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसरस्वती (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
महापुण्याvery holy
महापुण्या:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootमहापुण्य (प्रातिपदिक; महा + पुण्य)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः कर्मधारयः (महती पुण्या)
नदीनाम्of rivers
नदीनाम्:
Sambandha (Genitive/सम्बन्ध)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, षष्ठी, बहुवचन
उत्तमाthe best
उत्तमा:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeAdjective
Rootउत्तम (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; विशेषणम् (नदी)
नदीriver
नदी:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootनदी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
श्रीमार्कण्डेयःthe venerable Mārkaṇḍeya
श्रीमार्कण्डेयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootश्रीमार्कण्डेय (प्रातिपदिक; श्री + मार्कण्डेय)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः कर्मधारयः (श्रीमान् मार्कण्डेयः)
उवाचsaid
उवाच:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलिट्, प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
राजन्O king
राजन्:
Sambodhana (Address/सम्बोधन)
TypeNoun
Rootराजन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सम्बोधन, एकवचन
आश्वयुजेin Āśvayuja (month)
आश्वयुजे:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootआश्वयुज (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
मासिin the month
मासि:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootमास (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
दशम्याम्on the tenth (tithi)
दशम्याम्:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootदशमी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
तत्that (observance/day)
तत्:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; सर्वनाम; (विषय/कर्म-प्रत्ययार्थे)
विशिष्यतेis distinguished/excels
विशिष्यते:
Kriya (Action/क्रिया)
TypeVerb
Rootवि + शिष् (धातु)
Formलट्, प्रथमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपदम्
पार्थिवेषुamong earthly (tīrthas) / on earth
पार्थिवेषु:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootपार्थिव (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचन
and
:
Samuccaya (Conjunction)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चयबोधक-अव्यय (conjunction)
तीर्थेat the sacred ford/place
तीर्थे:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeNoun
Rootतीर्थ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
तुindeed
तु:
Avyaya (Particle)
TypeIndeclinable
Rootतु (अव्यय)
Formविशेष/विरोधबोधक-अव्यय (particle)
सर्वेषुin all
सर्वेषु:
Adhikarana (Locative/अधिकरण)
TypeAdjective
Rootसर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी, बहुवचन; विशेषणम् (तीर्थेषु)
एवcertainly/only
एव:
Avyaya (Particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअवधारणबोधक-अव्यय (emphatic particle)
not
:
Pratishedha (Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधबोधक-अव्यय (negation)
संशयःdoubt
संशयः:
Karta (Subject/कर्ता)
TypeNoun
Rootसंशय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन

Yudhiṣṭhira (question) and Mārkaṇḍeya (reply)

Tirtha: Sarasvatī

Type: river

Listener: Yudhiṣṭhira

Scene: Dialogue tableau: Yudhiṣṭhira respectfully questioning; sage Mārkaṇḍeya responding, with Sarasvatī river personified nearby holding vīṇā and lotus; a calendar motif highlighting Āśvayuja daśamī.

Y
Yudhiṣṭhira
M
Mārkaṇḍeya
S
Sarasvatī
Ā
Āśvayuja/Āśvina
D
Daśamī

FAQs

Pilgrimage merit is heightened by sacred timing; the Purāṇa teaches aligning devotion with auspicious tithis.

The passage continues the Daśāśvamedha-tīrtha praise, while also generalizing its excellence among earthly tīrthas.

The tenth lunar day (daśamī) in Āśvayuja/Āśvina is stated to be especially efficacious for tīrtha-related practice.