Previous Verse
Next Verse

Shiva Purana — Vayaviya Samhita, Shloka 20

ध्यानप्रकारनिर्णयः / Determination of the Modes of Meditation

on Śrīkaṇṭha-Śiva

शिवध्यानस्य पूर्णस्य साक्षादुक्तं प्रयोजनम् । यस्मात्सौख्यं च मोक्षं च ध्यानादभयमाप्नुयात्

śivadhyānasya pūrṇasya sākṣāduktaṃ prayojanam | yasmātsaukhyaṃ ca mokṣaṃ ca dhyānādabhayamāpnuyāt

Der Zweck vollkommener Meditation über Śiva ist unmittelbar ausgesprochen: Durch diese Meditation erlangt man Glück und Befreiung; und durch Meditation gewinnt man auch Furchtlosigkeit.

शिवध्यानस्यof Śiva-meditation
शिवध्यानस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootशिव-ध्यान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठीविभक्ति (6th/षष्ठी), एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (षष्ठी-तत्पुरुषः) ‘शिवस्य ध्यानम्’
पूर्णस्यof the complete/perfect
पूर्णस्य:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootपूर्ण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठीविभक्ति (6th/षष्ठी), एकवचन; विशेषणम् (qualifier)
साक्षात्directly, explicitly
साक्षात्:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसाक्षात् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषणम्/निपातः (adverb/particle)
उक्तम्stated, declared
उक्तम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootवच् (धातु) → उक्त (कृदन्त)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (past passive participle/कृत्), नपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया (1st/2nd), एकवचन; ‘प्रयोजनम्’ इति पदस्य विशेषणम्
प्रयोजनम्purpose, aim
प्रयोजनम्:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootप्रयोजन (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा विभक्ति (1st/प्रथमा), एकवचन
यस्मात्from which, because of which
यस्मात्:
Hetu/Apadana (हेतु/अपादान)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुँल्लिङ्ग/नपुंसक (contextual), पञ्चमीविभक्ति (5th/पञ्चमी), एकवचन; हेतु-अर्थे (ablative of cause)
सौख्यम्happiness
सौख्यम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootसौख्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति (2nd/द्वितीया), एकवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक-निपात (conjunction)
मोक्षम्liberation
मोक्षम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootमोक्ष (प्रातिपदिक)
Formपुँल्लिङ्ग, द्वितीया विभक्ति (2nd/द्वितीया), एकवचन
and
:
Samuccaya (समुच्चय)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयबोधक-निपात (conjunction)
ध्यानात्from meditation
ध्यानात्:
Hetu/Apadana (हेतु/अपादान)
TypeNoun
Rootध्यान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, पञ्चमीविभक्ति (5th/पञ्चमी), एकवचन; हेतु/अपादानार्थे (from/through meditation)
अभयम्fearlessness
अभयम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootअ-भय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया विभक्ति (2nd/द्वितीया), एकवचन
आप्नुयात्may attain
आप्नुयात्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootआप् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative/विधिलिङ्), परस्मैपदम्, प्रथमपुरुष (3rd person/प्रथम), एकवचन

Suta Goswami

Tattva Level: pati

Shiva Form: Sadāśiva

Role: liberating

S
Shiva

FAQs

This verse declares the direct fruit of complete Śiva-dhyāna: worldly well-being (saukhyam), liberation (mokṣa), and inner fearlessness (abhaya). In Shaiva thought, steady contemplation of Pati (Śiva) loosens the bonds (pāśa) that keep the soul (paśu) confined to anxiety and rebirth.

“Śiva-dhyāna” is commonly practiced through Saguna supports such as the Śiva-liṅga, Śiva’s auspicious form, and mantra-based remembrance. Meditating with a sacred support refines attention and devotion, culminating in the liberating knowledge and grace associated with Śiva.

The takeaway is focused dhyāna on Śiva—typically done with mantra-japa (especially the Panchakshara, “Om Namaḥ Śivāya”) and steady visualization of Śiva or the liṅga; such disciplined meditation is said here to yield happiness, moksha, and fearlessness.