Previous Verse
Next Verse

Shloka 15

देवीयोगनिद्रास्तुतिḥ तथा चण्डिकायाः प्रादुर्भावः | Hymn to Devī Yogānidrā and the Manifestation of Caṇḍikā

सत्वं रजस्तामस इत्यमीषां विकारहीना समु वस्तितीर्या । सा त्वं गुणानां जगदेकहेतुं ब्रह्मांतरारंभसि चात्सि पासि

satvaṃ rajastāmasa ityamīṣāṃ vikārahīnā samu vastitīryā | sā tvaṃ guṇānāṃ jagadekahetuṃ brahmāṃtarāraṃbhasi cātsi pāsi

Sattva, rajas und tamas—obwohl man sie die drei Guṇas nennt—bewirken in Wahrheit keinerlei Wandel in Dir, o Devī, die über ihnen steht. Durch diese Guṇas bist Du die eine Ursache des Universums; und in jedem Zyklus Brahmās beginnst Du die Schöpfung, Du erhältst sie, und Du führst sie auch zur Auflösung.

सत्त्वम्sattva (purity)
सत्त्वम्:
सम्बन्ध/उद्देश्य (enumeration item)
TypeNoun
Rootसत्त्व (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; गुणनाम
रजःrajas (activity)
रजः:
सम्बन्ध/उद्देश्य (enumeration item)
TypeNoun
Rootरजस् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, एकवचन; गुणनाम
तामसःtamas (inertia)
तामसः:
सम्बन्ध/उद्देश्य (enumeration item)
TypeNoun
Rootतामस (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; (पाठे ‘तामस’ गुणः)
इतिthus
इति:
वाक्य-समाप्ति/उद्धरण
TypeIndeclinable
Rootइति (अव्यय)
Formउद्धरण/समाप्त्यर्थक-अव्यय (quotative particle)
अमीषाम्of these (three)
अमीषाम्:
सम्बन्ध (षष्ठी)
TypeNoun
Rootअदस् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुं/नपुंसक, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन; सर्वनाम; ‘एतेषाम्’ अर्थे
विकारहीनाfree from change
विकारहीना:
कर्ता-विशेषण
TypeAdjective
Rootविकार + हीन (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (विकारैः हीना = devoid of modifications)
समुaltogether, fully
समु:
निपात
TypeIndeclinable
Rootसमु (अव्यय)
Formउपसर्ग/निपात-प्रायः (particle; intensifier/collective sense)
वस्तितीर्याabiding in existence (textually difficult)
वस्तितीर्या:
कर्ता-विशेषण
TypeAdjective
Rootवस्ति + तीर्य (प्रातिपदिक/कृदन्त-सम्भव)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; छान्दस/दुर्लभ-रूप; अर्थतः ‘वस्तु-तीर्या/वस्ति-तीर्या’ = स्थितिपर्यन्ता/अवस्थितस्वरूपा (interpretive)
साshe
सा:
कर्ता (प्रथमा)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
त्वम्you
त्वम्:
कर्ता (प्रथमा)
TypeNoun
Rootयुष्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formउत्तमपुरुष-सर्वनाम, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन
गुणानाम्of the qualities
गुणानाम्:
सम्बन्ध (षष्ठी)
TypeNoun
Rootगुण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, बहुवचन
जगदेकहेतुम्the sole cause of the world
जगदेकहेतुम्:
कर्म (द्वितीया)
TypeNoun
Rootजगत् + एक + हेतु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; समासः—तत्पुरुष (जगतः एकः हेतुः)
ब्रह्मBrahmā / brahman
ब्रह्म:
कर्म (द्वितीया)
TypeNoun
Rootब्रह्मन् (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; कर्मपद
अन्तरwithin, inner
अन्तर:
निपात/उपसर्ग
TypeIndeclinable
Rootअन्तर (अव्यय/उपसर्ग-प्रायः)
Formउपसर्ग/अव्यय (prefix-like: within/inside)
आरम्भसिyou begin/undertake
आरम्भसि:
क्रिया (verb)
TypeVerb
Rootरभ् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यमपुरुष, एकवचन; आत्मनेपद; उपसर्ग ‘आ-’ (आ+रभ्)
and
:
समुच्चय
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
अत्सिyou eat/devour
अत्सि:
क्रिया (verb)
TypeVerb
Rootअद् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद
पासिyou protect
पासि:
क्रिया (verb)
TypeVerb
Rootपा (धातु)
Formलट्-लकार (Present), मध्यमपुरुष, एकवचन; परस्मैपद

A deity/sage praising Devī Satī as the transcendent power (Śakti) within the Sati Khanda narrative

Tattva Level: pati

Shiva Form: Mahādeva

Type: stotra

Shakti Form: Satī

Role: creative

Cosmic Event: brahmāntara (cosmic cycle) with creation–sustenance–dissolution

P
Parvati
S
Shiva
B
Brahma

FAQs

It teaches that the supreme Devī (Śakti) is untouched by the three guṇas yet becomes the operative cause through them—revealing the transcendent-and-immanent nature of divine power in Shaiva theology.

It supports Saguna worship by showing that creation and grace operate through guṇas, while affirming the transcendent reality beyond them—thus Linga worship points to Shiva as nirguṇa, with Śakti as His manifest power sustaining the cosmos.

Meditate on Shiva-Śakti as beyond guṇas while chanting the Pañcākṣarī (Om Namaḥ Śivāya); cultivate sāttvika discipline (purity, restraint) as a practical means to rise beyond rajas and tamas toward liberation.