Sukta 6.66
त इदुग्राः शवसा धृष्णुषेणा उभे युजन्त रोदसी सुमेके । अध स्मैषु रोदसी स्वशोचिरामवत्सु तस्थौ न रोकः ॥
त इदु॒ग्राः शव॑सा धृ॒ष्णुषे॑णा उ॒भे यु॑जन्त॒ रोद॑सी सु॒मेके॑ । अध॑ स्मैषु रोद॒सी स्वशो॑चि॒राम॑वत्सु तस्थौ॒ न रोक॑: ॥
tá id ugrā́ḥ śávasā dhṛṣṇúsēṇā ubhé yújanta ródasī suméke | ádha smaíṣu ródasī sváśocir ā́ amavátsu tasthau ná rókaḥ ||
Diese Furchtbaren, mit Kraft, mit kühnen Scharen, spannen die beiden Welten an, wohlgefügt. Dann nimmt zwischen diesen beiden Welten der selbstleuchtende Glanz seinen Stand in den Mächtigen, wie eine helle Wohnstatt.
ते । इत् । उ॒ग्राः । शव॑सा । धृ॒ष्णुऽसे॑नाः । उ॒भे इति॑ । यु॒ज॒न्त॒ । रोद॑सी॒ इति॑ । सु॒मेके॒ इति॑ सु॒ऽमेके॑ । अध॑ । स्म॒ । ए॒षु॒ । रो॒द॒सी । स्वऽशो॑चिः । आ । अम॑वत्ऽसु । त॒स्थौ॒ । न । रोकः॑ ॥ते । इत् । उग्राः । शवसा । धृष्णुसेनाः । उभे इति । युजन्त । रोदसी इति । सुमेके इति सुमेके । अध । स्म । एषु । रोदसी । स्वशोचिः । आ । अमवत्सु । तस्थौ । न । रोकः ॥te | it | ugrāḥ | śavasā | dhṛṣṇu-senāḥ | ubhe iti | yujanta | rodasī iti | sumeke itisu-meke | adha | sma | eṣu | rodasī | sva-śociḥ | ā | amavat-su | tasthau | na | rokaḥ