Previous Verse
Next Verse

Shloka 25

युद्धकाण्डे पञ्चनवतितमः सर्गः

Sarga 95: Lamentation in Laṅkā and the Causal Chain of Enmity

हतप्रवीरारामेणनिराशाजीवितेवयम् ।।।।अपश्य्नत्योभयस्यान्तमनाथाविलपामहे ।

hata-pravīrā rāmeṇa nirāśā jīvite vayam |

apaśyantyo bhayasyāntam anāthā vilapāmahe ||6.95.25||

Da Rāma unsere vorzüglichsten Helden erschlagen hat, ist uns die Hoffnung auf Leben entschwunden; da wir kein Ende dieser Furcht erblicken, klagen wir wie Schutzlose.

हतप्रवीराःwhose heroes are slain
हतप्रवीराः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootहत-प्रवीर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; वयम्-विशेषणम्; तत्पुरुषः (हताः प्रवीराः यस्य/येषां ते)
रामेणby Rama
रामेण:
Karana (करण)
TypeNoun
Rootराम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया-विभक्ति, एकवचन
निराशाःhopeless
निराशाः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootनिर्-आश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; वयम्-विशेषणम्
जीवितेin/for life
जीविते:
Adhikarana (अधिकरण)
TypeNoun
Rootजीवित (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति, एकवचन; विषय-सप्तमी (with respect to life)
वयम्we
वयम्:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formप्रथमा-विभक्ति, बहुवचन
अपश्यन्त्यःnot seeing
अपश्यन्त्यः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootअ-पश् (धातु)
Formशतृ-प्रत्ययान्त वर्तमानकृदन्त (present active participle), स्त्रीलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; वयम् (स्त्रीवाचक-समूहः) इति भावे
भयस्यof fear
भयस्य:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootभय (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, षष्ठी-विभक्ति, एकवचन
अन्तम्end
अन्तम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootअन्त (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
अनाथाःhelpless/orphaned
अनाथाः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootअ-नाथ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, बहुवचन; वयम्-विशेषणम्
विलपामहेwe lament
विलपामहे:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवि-लप् (धातु)
Formलट् (Present), उत्तमपुरुष, बहुवचन, आत्मनेपद

"Eminent heroes killed by Rama, hopes of life lost, not able to see the end of fear, we are like orphans weeping."

R
Rāma
R
Rākṣasīs (implied)

FAQs

The verse highlights the human fallout of unrighteous conflict: when leaders choose adharma, the vulnerable become “anātha”—left without protection and stability.

Inside Lanka, the women lament after the death of their champions, expressing despair and unending fear as the war closes in.

Implicitly, the need for protective, responsible rulership (rāja-dharma); its absence produces anāthatva (helplessness) among dependents.