Previous Verse
Next Verse

Shloka 9

लक्ष्मण-प्राणरक्षा:

Lakshmana’s Revival by the Herb-Mountain

राघवोभ्रातरंदृष्टवाप्रियंप्राणंबहिश्चरम् ।दुःखेनमहताविष्टोध्यानशोकपरायणः ।।।।

rāghavo bhrātaraṃ dṛṣṭvā priyaṃ prāṇaṃ bahiścaram |

duḥkhena mahatāviṣṭo dhyānaśokaparāyaṇaḥ ||

Rāghava, als er seinen Bruder sah—teurer als das eigene Leben, als wäre sein Lebenshauch außerhalb seiner selbst—wurde von gewaltigem Schmerz umhüllt und ganz dem trauernden Sinnen hingegeben.

परम्extreme
परम्:
विशेषण (कर्मविशेषण / Qualifier)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; विषादम् इत्यस्य विशेषणम्
विषादम्despair
विषादम्:
कर्म (कर्म / Object of ‘reaching’)
TypeNoun
Rootविषाद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
आपन्नःhaving fallen into
आपन्नः:
विशेषण (कर्तृविशेषण / Qualifier of subject)
TypeAdjective
Rootआपद् (धातु) → आपन्न (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकृदन्त (क्त), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्तरि
विललापlamented
विललाप:
क्रिया (मुख्यक्रिया / Main verb)
TypeVerb
Rootलप् (धातु) + वि-उपसर्ग
Formलिट्-लकार (Perfect), परस्मैपदम्, प्रथम-पुरुष, एकवचन
आकुल-इन्द्रियःwith agitated senses
आकुल-इन्द्रियः:
विशेषण (कर्तृविशेषण / Qualifier of subject)
TypeAdjective
Rootआकुल (प्रातिपदिक) + इन्द्रिय (प्रातिपदिक)
Formबहुव्रीहि-समास (आकुलानि इन्द्रियाणि यस्य), पुंलिङ्ग, प्रथमा-विभक्ति, एकवचन; कर्तृविशेषणम्
भ्रातरम्brother
भ्रातरम्:
कर्म (कर्म / Object of ‘seeing’)
TypeNoun
Rootभ्रातृ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन
निहतम्slain/struck
निहतम्:
विशेषण (कर्मविशेषण / Qualifier)
TypeAdjective
Rootनि-हन् (धातु) → निहत (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि कृदन्त (क्त), नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; भ्रातरम् इत्यस्य विशेषणम्
दृष्ट्वाhaving seen
दृष्ट्वा:
क्रियाविशेषण (अव्ययभाव / Prior action)
TypeVerb
Rootदृश् (धातु)
Formक्त्वा-प्रत्ययान्त अव्ययकृदन्त (Gerund)
लक्ष्मणम्Lakshmana
लक्ष्मणम्:
कर्म (कर्म / Appositive object)
TypeNoun
Rootलक्ष्मण (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया-विभक्ति, एकवचन; भ्रातरम् इत्यस्य विशेषण-अप्पोजिशन (brother = Lakshmana)
रण-पांसुषुin the dust of battle
रण-पांसुषु:
अधिकरण (अधिकरणम् / Location)
TypeNoun
Rootरण (प्रातिपदिक) + पांसु (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुष-समास (रणस्य पांसवः), पुंलिङ्ग, सप्तमी-विभक्ति (अधिकरण/Locative), बहुवचन

"O hero! Noble one! If you wish to kill Ravana in the war and fulfill your vow and longing for the daughter of Janaka you do quickly What I say."৷৷ ইত্যার্ষেবাল্মীকীযেশ্রীমদ্রামাযণেআদিকাব্যেযুদ্ধকাণ্ডেদ্ব্যুত্তরশততমস্সর্গঃ.৷৷This is the end of the hundred and two sarga of Yuddha Kanda of the first epic the holy Ramayana composed by sage Valmiki.

R
Rāma
L
Lakṣmaṇa

FAQs

Dharma is relational: righteous life is sustained by responsibility to others; when that bond is threatened, even a just hero is shaken.

The narrator depicts the depth of Rāma’s attachment to Lakṣmaṇa immediately after seeing him critically wounded.

Profound love and protectiveness, portraying Rāma’s humanity alongside his royal duty.