Previous Verse
Next Verse

Shloka 39

पुष्पकविमानवर्णनम्

Description of the Pushpaka Vimana and Ravana’s Inner Palace

इमानि मुखपद्मानि नियतं मत्तषट्पदाः।अम्बुजानीव फुल्लानि प्रार्थयन्ति पुनः पुनः।।5.9.39।।

imāni mukhapadmāni niyataṁ mattaṣaṭpadāḥ |

ambujānīva phullāni prārthayanti punaḥ punaḥ ||5.9.39||

Gewiss: Wie berauschte Bienen immer wieder zu den blühenden Lotos zurückkehren, so würden sie diese lotosgleichen Gesichter erneut und erneut begehren.

इमानिthese
इमानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootइदम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; demonstrative
मुख-पद्मानिlotus-like faces
मुख-पद्मानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootमुख (प्रातिपदिक) + पद्म (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, प्रथमा/द्वितीया, बहुवचन; कर्मधारयः (पद्मानि इव मुखानि / पद्मसदृशानि मुखानि)
नियतम्always/constantly
नियतम्:
क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootनियत (प्रातिपदिक)
Formअव्ययीभाववत् क्रियाविशेषण-प्रयोगः (adverbial accusative)
मत्त-षट्पदाःintoxicated bees
मत्त-षट्पदाः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootमत्त (प्रातिपदिक) + षट्पद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; कर्मधारयः (मत्ताः षट्पदाः)
अम्बुजानिlotuses
अम्बुजानि:
उपमान (Upamāna)
TypeNoun
Rootअम्बु + ज (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; तत्पुरुषः (अम्बुज = water-born lotus)
इवlike
इव:
उपमा-सूचक
TypeIndeclinable
Rootइव (अव्यय)
Formउपमावाचक अव्यय
फुल्लानिbloomed
फुल्लानि:
विशेषण
TypeAdjective
Rootफुल्ल (प्रातिपदिक/कृदन्त from √फुल्)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, बहुवचन; adjective qualifying अम्बुजानि
प्रार्थयन्तिseek/desire
प्रार्थयन्ति:
क्रिया
TypeVerb
Rootप्र + अर्थ् (धातु)
Formलट् (Present), परस्मैपद; प्रथमपुरुष, बहुवचन
पुनःagain
पुनः:
क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण
पुनःagain
पुनः:
क्रियाविशेषण
TypeIndeclinable
Rootपुनः (अव्यय)
Formक्रियाविशेषण; पुनरुक्ति for emphasis

The intoxicated bees would again and again long to enjoy these beautiful faces which were like blooming lotuses.

B
bees (ṣaṭpada/bhramara)
L
lotuses (ambuja/padma)
W
women (implied)

FAQs

It warns by implication about kāma (desire): attraction returns repeatedly like bees to flowers; dharma requires governing desire rather than being governed by it.

The narration continues describing the women’s faces with lotus imagery, extending to the natural behavior of bees drawn to blossoms.

Temperance: Hanumān is not portrayed as a ‘bee’ drawn to pleasure; he remains committed to satya and duty.