Previous Verse
Next Verse

Shloka 21

हनूमदुपदेशः रावणस्य च कोपः

Hanuman’s Counsel to Ravana and Ravana’s Wrath

तत् त्रिकालहितं वाक्यं धर्म्यमर्थानुबन्धि च।मन्यस्व नरदेवाय जानकी प्रतिदीयताम्।।।।

tat trikālahitaṃ vākyaṃ dharmyam arthānubandhi ca | manyasva naradevāya jānakī pratidīyatām ||

So erwäge diese Worte—heilsam zu allen drei Zeiten, dharmagemäß und auf wahre Wohlfahrt gerichtet: Jānakī soll dem Herrn unter den Menschen, Rāma, zurückgegeben werden.

तत्that
तत्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; 'that (speech)'
त्रिकालहितम्beneficial in all three times
त्रिकालहितम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootत्रि (संख्या) + काल (प्रातिपदिक) + हित (धा-क्त/हित, प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः: त्रिषु कालेषु हितम्; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (वाक्यम् इति विशेषणम्)
वाक्यम्statement/words
वाक्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootवाक्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
धर्म्यम्righteous
धर्म्यम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootधर्म्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; 'righteous' (वाक्यम् इति विशेषणम्)
अर्थानुबन्धिleading to benefit/advantage
अर्थानुबन्धि:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootअर्थ (प्रातिपदिक) + अनुबन्धिन् (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः: अर्थम् अनुबध्नाति इति; नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (वाक्यम् इति विशेषणम्)
and
:
Sambandha (सम्बन्ध/connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formसमुच्चय-अव्यय
मन्यस्वconsider/think
मन्यस्व:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootमन् (धातु)
Formलोट् (Imperative), आत्मनेपद, मध्यमपुरुष, एकवचन
नरदेवायto the king (lord of men)
नरदेवाय:
Sampradana (सम्प्रदान)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक) + देव (प्रातिपदिक)
Formतत्पुरुषः: नराणां देवः; पुंलिङ्ग, चतुर्थी (4th/सम्प्रदान), एकवचन
जानकीJanaki (Sita)
जानकी:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootजानकी (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन
प्रतिदीयताम्let (her) be returned
प्रतिदीयताम्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्रति-दा (धातु)
Formलोट् (Imperative), कर्मणि-प्रयोग (passive), प्रथमपुरुष, एकवचन; 'let (her) be given back'

"Think that my advice is beneficial to you for you present, past and future. It is righteous. It will provide you material wealth too. Hence return Sita to the lord of the people.

J
Jānakī (Sītā)
R
Rāma (naradeva)

FAQs

Restoring what was taken unjustly is dharma; true artha (prosperity) follows righteous action, not coercion.

Hanumān concludes a key part of his admonition by urging Rāvaṇa to return Sītā to Rāma as the dharmic solution.

Nīti (wise counsel) aligned with satya—advice framed as universally beneficial (trikālahita).