Previous Verse
Next Verse

Shloka 38

वाली–रामसंवादः

Rama’s Justification to Vali on Rājadharma

न मे तत्र मनस्तापो न मन्युर्हरिपुङ्गव।वागुराभिश्च पाशैश्च कूटैश्च विविधैर्नराः।।प्रतिच्छन्नाश्च दृश्याश्च गृह्णन्ति सुबहून्मृगान्।

na me tatra manastāpo na manyur haripuṅgava | vāgurābhiś ca pāśaiś ca kūṭaiś ca vividhair narāḥ || praticchannāś ca dṛśyāś ca gṛhṇanti subahūn mṛgān |

In dieser Angelegenheit empfinde ich weder Qual noch Reue, o Erster der Affen. Menschen fangen viele Tiere mit Netzen, Schlingen und verschiedenen Listen, ob verborgen oder offen sichtbar.

not
:
सम्बन्ध/वाक्यनिषेध (sentence negation)
TypeIndeclinable
Rootन (निपात)
Formनिषेधार्थक-अव्ययम् (negative particle)
मेto me / of me
मे:
सम्बन्ध (genitive/possessor)
TypeNoun
Rootअस्मद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/स्त्रीलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग-प्रयोगे सर्वनाम; षष्ठी-विभक्तिः एकवचनम् (genitive singular: 'of me' / enclitic)
तत्रthere / in that matter
तत्र:
अधिकरण (location)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formदेशवाचक-अव्ययम् (locative adverb: 'there/therein')
मनस्तापःmental anguish
मनस्तापः:
कर्ता/विषय (subject: what is absent)
TypeNoun
Rootमनस् + ताप (प्रातिपदिके)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः (मनसः तापः); पुंलिङ्गः प्रथमा-विभक्तिः एकवचनम् (masc. nominative singular)
not
:
सम्बन्ध/वाक्यनिषेध (sentence negation)
TypeIndeclinable
Rootन (निपात)
Formनिषेधार्थक-अव्ययम् (negative particle)
मन्युःanger / regret
मन्युः:
कर्ता/विषय (subject: what is absent)
TypeNoun
Rootमन्यु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः प्रथमा-विभक्तिः एकवचनम् (masc. nominative singular)
हरिपुङ्गवO best of monkeys
हरिपुङ्गव:
सम्बोधन (address)
TypeNoun
Rootहरि + पुङ्गव (प्रातिपदिके)
Formषष्ठी-तत्पुरुषः (हरीणां पुङ्गवः); पुंलिङ्गः सम्बोधन-विभक्तिः एकवचनम् (masc. vocative singular)
वागुराभिःwith nets
वागुराभिः:
करण (instrument/means)
TypeNoun
Rootवागुरा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्गः तृतीया-विभक्तिः बहुवचनम् (fem. instrumental plural)
and
:
समुच्चय (coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction: 'and')
पाशैःwith nooses/ropes
पाशैः:
करण (instrument/means)
TypeNoun
Rootपाश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः तृतीया-विभक्तिः बहुवचनम् (masc. instrumental plural)
and
:
समुच्चय (coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction)
कूटैःwith tricks / devices
कूटैः:
करण (instrument/means)
TypeNoun
Rootकूट (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्गः तृतीया-विभक्तिः बहुवचनम् (neut. instrumental plural)
and
:
समुच्चय (coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction)
विविधैःvarious
विविधैः:
करण (qualifier of instruments/means)
TypeAdjective
Rootविविध (प्रातिपदिक)
Formविशेषणम्; पुंलिङ्गः तृतीया-विभक्तिः बहुवचनम् (masc. instrumental plural; agrees with implied 'उपायैः/कूटैः' or with the instrumental set)
नराःmen / people
नराः:
कर्ता (agent)
TypeNoun
Rootनर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः प्रथमा-विभक्तिः बहुवचनम् (masc. nominative plural)
प्रतिच्छन्नाःconcealed / hidden
प्रतिच्छन्नाः:
कर्ता (qualifier of agent)
TypeAdjective
Rootप्रति + छद् (धातु) → प्रतिच्छन्न (कृदन्त-प्रातिपदिक)
Formभूतकर्मणि कृदन्तः (क्त-प्रत्ययान्तः); पुंलिङ्गः प्रथमा-विभक्तिः बहुवचनम् (masc. nominative plural; qualifies नराः)
and
:
समुच्चय (coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction)
दृश्याःvisible / in the open
दृश्याः:
कर्ता (qualifier of agent)
TypeAdjective
Rootदृश्य (प्रातिपदिक)
Formविशेषणम्; पुंलिङ्गः प्रथमा-विभक्तिः बहुवचनम् (masc. nominative plural; qualifies नराः)
and
:
समुच्चय (coordination)
TypeIndeclinable
Rootच (निपात)
Formसमुच्चयार्थक-अव्ययम् (conjunction)
गृह्णन्तिcatch / seize
गृह्णन्ति:
क्रिया (action)
TypeVerb
Rootग्रह् (धातु)
Formलट्-लकारः (present indicative); परस्मैपदम्; प्रथम-पुरुषः बहुवचनम् (3rd person plural)
सुबहून्very many
सुबहून्:
कर्म (qualifier of object)
TypeAdjective
Rootसु + बहु (प्रातिपदिक)
Formविशेषणम्; पुंलिङ्गः द्वितीया-विभक्तिः बहुवचनम् (masc. accusative plural; qualifies मृगान्)
मृगान्animals / deer
मृगान्:
कर्म (object)
TypeNoun
Rootमृग (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्गः द्वितीया-विभक्तिः बहुवचनम् (masc. accusative plural)

'O best of monkeys! I have no mental agony nor do I regret in this case. Hidden fromview or out in the open, people catch animals by means of snares or ropes or through other tricks.

R
Rama
V
Vali

FAQs

Rama argues from accepted social practice: taking animals by strategy—hidden or open—is not inherently blameworthy, and thus his method is defensible within prevailing norms.

Rama introduces a pragmatic analogy from hunting to justify striking Vali from concealment.

Composure and conviction—Rama claims absence of regret because he believes his act aligns with dharma and customary rule.