Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 34

Kṛṣṇādi-mantra-varga-varṇana

Classification of Krishna and Related Mantras

दिव्योद्याने विवस्वत्प्रतिममणिमये मण्डपे योगपीठे मध्ये यः सर्ववेदांतमयसुरतरोः संनिविष्टो मुकुन्दः । वेदैः कल्पद्रुरूपैः शिखरिशतसमालंबिकोशैश्चतुर्भिर्न्यायैस्तर्कैपुराणैः स्मृतिभिरभिवृतस्तादृशैश्चामराद्यैः ॥ ३४ ॥

divyodyāne vivasvatpratimamaṇimaye maṇḍape yogapīṭhe madhye yaḥ sarvavedāṃtamayasurataroḥ saṃniviṣṭo mukundaḥ | vedaiḥ kalpadrurūpaiḥ śikhariśatasamālaṃbikośaiścaturbhirnyāyaistarkaipurāṇaiḥ smṛtibhirabhivṛtastādṛśaiścāmarādyaiḥ || 34 ||

In einem göttlichen Garten, in einem aus Edelsteinen erbauten Pavillon, der wie die Sonne erstrahlt, auf einem Yogathron, sitzt Mukunda in der Mitte—im Wunschbaum, der die Essenz des gesamten Vedānta ist. Umgeben und wie mit Cāmara-Fächern bedient wird Er von den Veden in Gestalt von Kalpadruma-Bäumen, von den vierfachen Wegen von Nyāya und Tarka sowie von Purāṇas und Smṛtis, gleich königlichen Insignien zu Seinem Dienst.

दिव्य-उद्यानेin the divine garden
दिव्य-उद्याने:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootदिव्य (प्रातिपदिक) + उद्यान (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; कर्मधारय-समास
विवस्वत्-प्रतिम-मणि-मयेin (a pavilion) made of jewels like the Sun’s image
विवस्वत्-प्रतिम-मणि-मये:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootविवस्वत् (प्रातिपदिक) + प्रतिमा (प्रातिपदिक) + मणि (प्रातिपदिक) + मय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष (निर्देश: ‘विवस्वत्प्रतिमा’ इव मणिमयः)
मण्डपेin the pavilion
मण्डपे:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootमण्डप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन
योग-पीठेon the yogic seat
योग-पीठे:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeNoun
Rootयोग (प्रातिपदिक) + पीठ (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, सप्तमी (7th/Locative), एकवचन; तत्पुरुष-समास
मध्येin the middle
मध्ये:
Adhikaraṇa (अधिकरण/Location)
TypeIndeclinable
Rootमध्य (प्रातिपदिक)
Formअव्यय; देशवाचक (adverb of place)
यःwho
यः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; सम्बन्धसूचक (relative pronoun)
सर्व-वेदान्त-मय-सुरतरुःthe wish-fulfilling tree made of all Vedānta
सर्व-वेदान्त-मय-सुरतरुः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootसर्व (प्रातिपदिक) + वेदान्त (प्रातिपदिक) + मय (प्रातिपदिक) + सुरतरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष (वेदान्तमयः सुरतरुः)
संनिविष्टःseated
संनिविष्टः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण/Predicate participle)
TypeVerb
Rootसम् + नि + विश् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘seated/installed’
मुकुन्दःMukunda (Vishnu)
मुकुन्दः:
Karta (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootमुकुन्द (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन
वेदैःby the Vedas
वेदैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootवेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
कल्पद्रु-रूपैःhaving the form of wish-fulfilling trees
कल्पद्रु-रूपैः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootकल्पद्रु (प्रातिपदिक) + रूप (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; तत्पुरुष-समास; विशेषण
शिखरि-शत-समालम्बि-कोशैःwith sheaths/branches supported by hundreds of peaks
शिखरि-शत-समालम्बि-कोशैः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootशिखरिन् (प्रातिपदिक) + शत (प्रातिपदिक) + सम्+आलम्बिन् (प्रातिपदिक) + कोश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; बहुपद-तत्पुरुष; विशेषण
चतुर्भिःby four
चतुर्भिः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootचतुर् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; संख्याविशेषण
न्यायैःby Nyāya (logic)
न्यायैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootन्याय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
तर्कैःby reasoning
तर्कैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootतर्क (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
पुराणैःby the Purāṇas
पुराणैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootपुराण (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
स्मृतिभिःby the Smṛtis
स्मृतिभिः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootस्मृति (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन
अभिवृतःsurrounded
अभिवृतः:
Kriyāviśeṣaṇa (क्रियाविशेषण/Predicate participle)
TypeVerb
Rootअभि + वृत् (धातु)
Formक्त-प्रत्ययान्त (past passive participle), पुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; ‘surrounded/covered’
तादृशैःby such (things)
तादृशैः:
Viśeṣaṇa (विशेषण/Qualifier)
TypeAdjective
Rootतादृश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; विशेषण
चामर-आद्यैःby fly-whisks and the like
चामर-आद्यैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootचामर (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, तृतीया (3rd/Instrumental), बहुवचन; तत्पुरुष-समास (‘चामरादि’)

Sanatkumara (in dialogue teaching Narada)

Vrata: none

Primary Rasa: adbhuta

Secondary Rasa: bhakti

M
Mukunda
V
Vishnu
V
Vedas
V
Vedanta
N
Nyaya
T
Tarka
P
Puranas
S
Smritis

FAQs

It presents Mukunda (Vishnu) as the central reality of Vedānta, with all authoritative scriptures—Vedas, Smṛtis, Purāṇas, and logical disciplines—depicted as attendants, implying that true knowledge culminates in devotion and realization of Vishnu.

By placing Mukunda enthroned at the center and making the Vedas and related texts serve Him, the verse teaches that study and reasoning are meant to mature into surrender and loving devotion to Vishnu, the giver of moksha.

The verse emphasizes disciplined inquiry through Nyāya and Tarka—methods of reasoning used to clarify scriptural meaning—showing how technical study supports correct understanding of Vedānta and thus strengthens Vishnu-bhakti.