Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 50

The Greatness of Viṣṇu

Viṣṇor Māhātmya

अज्ञो लोको वृथा गर्वं करिष्यति महोद्धतः । कायः सन्निहितापायो धनादीनां किमुच्यते ॥ ५० ॥

ajño loko vṛthā garvaṃ kariṣyati mahoddhataḥ | kāyaḥ sannihitāpāyo dhanādīnāṃ kimucyate || 50 ||

Die unwissende Welt, hochmütig und überheblich, ergeht sich vergeblich im Stolz. Wenn schon der Körper stets dem Verfall nahe ist, was braucht man erst von Reichtum und anderem zu reden?

अज्ञःignorant
अज्ञः:
Karta (कर्ता/विशेषण)
TypeAdjective
Rootअज्ञ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन; विशेषणम् (लोकस्य)
लोकःpeople; the world
लोकः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootलोक (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन
वृथाin vain
वृथा:
Adverbial (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootवृथा (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (in vain)
गर्वम्pride
गर्वम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootगर्व (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; द्वितीया एकवचन
करिष्यतिwill do; will make
करिष्यति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootकृ (धातु)
Formलृट् (simple future); परस्मैपद; प्रथमपुरुष एकवचन
महोद्धतःgreatly arrogant
महोद्धतः:
Karta (कर्ता/विशेषण)
TypeAdjective
Rootमहत् (प्रातिपदिक) + उद्धत (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन; कर्मधारयः (महान् उद्धतः)
कायःbody
कायः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootकाय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन
सन्निहित-अपायःwhose destruction is imminent
सन्निहित-अपायः:
Karta (कर्ता/विशेषण)
TypeAdjective
Rootसन्निहित (कृदन्त-प्रातिपदिक) + अपाय (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग; प्रथमा एकवचन; बहुव्रीहिः (यस्मिन् सन्निहितः अपायः सः)
धन-आदीनाम्of wealth and the like
धन-आदीनाम्:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootधन (प्रातिपदिक) + आदि (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; षष्ठी बहुवचन; तत्पुरुषः (धनं च आदयः च = धनादि-समूहः; here 'of wealth etc.')
किम्what?
किम्:
Karma (कर्म/प्रश्न-विषय)
TypeNoun
Rootकिम् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग; प्रथमा/द्वितीया एकवचन; प्रश्नार्थक
उच्यतेis said; is called
उच्यते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootवच् (धातु)
Formलट् (present); कर्मणि प्रयोग (passive); प्रथमपुरुष एकवचन; आत्मनेपद-रूपम्

Sanatkumara (teaching Narada on vairagya and right knowledge)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bibhatsa

FAQs

It teaches vairagya: pride is meaningless because the body is already moving toward dissolution; recognizing impermanence loosens attachment to wealth and status and turns the mind toward liberation.

Bhakti matures through humility; by seeing the body and possessions as transient, one drops ego-based identity and becomes fit for steady remembrance and surrender to Vishnu.

No specific Vedanga technique is taught in this verse; it supports the ethical-spiritual discipline that underlies Vedic study—self-control, humility, and discernment (viveka) before applying ritual or technical sciences.