Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 35

Hari-nāma Mahimā and Caraṇāmṛta: The Redemption of the Hunter Gulika

Uttaṅka Itihāsa

सुजनो न याति वैरं परहितबुद्धिर्वनाशकालेऽपि । छेदेऽपि चंदनतरुः सुरभयति मुखं कुठारस्य ॥ ३५ ॥

sujano na yāti vairaṃ parahitabuddhirvanāśakāle'pi | chede'pi caṃdanataruḥ surabhayati mukhaṃ kuṭhārasya || 35 ||

Der wahrhaft Gute verfällt nicht in Feindschaft; sein Sinn ist auf das Wohl anderer gerichtet, selbst zur Stunde des eigenen Untergangs. Wie der Sandelbaum: selbst gefällt, beduftet er noch das Antlitz der Axt.

सुजनःa good person
सुजनः:
कर्ता (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootसु (उपसर्ग/अव्यय) + जन (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—कर्मधारयः (सु-जनः = good person)
not
:
सम्बन्ध (Negation)
TypeIndeclinable
Rootन (अव्यय)
Formनिषेधार्थक-अव्यय (negative particle)
यातिgoes/enters into
याति:
क्रिया (Verb action)
TypeVerb
Rootया (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्
वैरम्enmity
वैरम्:
कर्म (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootवैर (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
पर-हित-बुद्धिःone whose intent is others’ welfare
पर-हित-बुद्धिः:
विशेषण (Qualifier of सुजनः)
TypeAdjective
Rootपर (प्रातिपदिक) + हित (धा-धातु, क्त-कृदन्त/प्रातिपदिकवत्) + बुद्धि (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (परस्य हिते बुद्धिः यस्य) विशेषणरूपेण सुजनस्य
वन-आश-कालॆat the time of the forest’s destruction
वन-आश-कालॆ:
अधिकरण (Time/अधिकरणम्)
TypeNoun
Rootवन (प्रातिपदिक) + आश (अश्-धातु/प्रातिपदिक; ‘नाश’ अर्थे) + काल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (वनस्य नाशः तस्य कालः)
अपिeven
अपि:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय (even/also)
छेदेin the cutting
छेदे:
अधिकरण (Occasion/Locative)
TypeNoun
Rootछेद (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, सप्तमी, एकवचन
अपिeven
अपि:
सम्बन्ध (Particle)
TypeIndeclinable
Rootअपि (अव्यय)
Formसमुच्चयार्थक-अव्यय
चन्दन-तरुःthe sandalwood tree
चन्दन-तरुः:
कर्ता (कर्ता/Subject)
TypeNoun
Rootचन्दन (प्रातिपदिक) + तरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, एकवचन; समासः—तत्पुरुषः (चन्दनस्य तरुः)
सुरभयतिmakes fragrant
सुरभयति:
क्रिया (Verb action)
TypeVerb
Rootसुरभि (नामधातु/प्रातिपदिक)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष, एकवचन; परस्मैपदम्; नामधातु-प्रयोगः (सुरभि + णिच्/अय)
मुखम्face/mouth
मुखम्:
कर्म (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootमुख (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
कुठारस्यof the axe
कुठारस्य:
सम्बन्ध (Genitive relation)
TypeNoun
Rootकुठार (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी, एकवचन

Sanatkumara (teaching Narada through ethical exempla)

Vrata: none

Primary Rasa: karuna

Secondary Rasa: shanta

N
Narada
S
Sanatkumara

FAQs

It defines the mark of a sujana: unwavering goodwill and non-retaliation even when harmed, turning suffering into a vehicle for dharma rather than vengeance.

Bhakti is strengthened by purity of heart—kṣamā (forbearance), ahiṁsā, and parahita-buddhi—so the devotee responds to injury with compassion, not hatred, reflecting the sattvic ideal praised in Purāṇic teaching.

No specific Vedāṅga technique is taught in this verse; it is a dharma-nīti instruction emphasizing disciplined speech and conduct (sadācāra), which supports all śāstric study and ritual life.