Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 6

Dvādaśī-vrata: Month-by-month Viṣṇu Worship and the Year-End Udyāpana

ये साधवः साधु भजन्ति विष्णुं स्वार्थं परार्थं च यतन्त एव । नानोपदेशैः सुविमुग्धचित्तं प्रबोधयन्ति प्रसभं प्रसन्नम् ॥ ६ ॥

ye sādhavaḥ sādhu bhajanti viṣṇuṃ svārthaṃ parārthaṃ ca yatanta eva | nānopadeśaiḥ suvimugdhacittaṃ prabodhayanti prasabhaṃ prasannam || 6 ||

Jene wahren Heiligen, die Viṣṇu recht verehren, mühen sich unablässig um eigenes Wohl und um das Wohl der anderen; durch vielfältige Unterweisungen wecken sie kraftvoll den tief verwirrten Geist und machen ihn heiter, still und froh.

येthose who
ये:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootयद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formसर्वनाम, पुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन; सम्बन्धबोधक (relative pronoun)
साधवःgood people/saints
साधवः:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootसाधु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा, बहुवचन
साधुwell/properly
साधु:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootसाधु (अव्यय/प्रातिपदिक)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb)
भजन्तिworship/serve
भजन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootभज् (धातु)
Formलट्-लकार (Present), प्रथम-पुरुष, बहुवचन, परस्मैपद
विष्णुम्Viṣṇu
विष्णुम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootविष्णु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
स्वार्थम्one’s own good/interest
स्वार्थम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootस्व + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; कर्मधारय/तत्पुरुषः (स्वः अर्थः)
परार्थम्others’ good/benefit
परार्थम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootपर + अर्थ (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; तत्पुरुषः (परस्य अर्थः)
and
:
Samuccaya (समुच्चय/Connector)
TypeIndeclinable
Rootच (अव्यय)
Formअव्यय; समुच्चयार्थक (conjunction)
यतन्तेstrive
यतन्ते:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootयत् (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथम-पुरुष, बहुवचन, आत्मनेपद
एवindeed
एव:
Nipata (निपात)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formअव्यय; अवधारण (emphasis)
नानाvarious
नाना:
Samasa-upapada (उपपद)
TypeIndeclinable
Rootनाना (अव्यय)
Formअव्यय; बहुविधार्थक
उपदेशैःwith teachings/instructions
उपदेशैः:
Karana (करण/Instrument)
TypeNoun
Rootउपदेश (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, तृतीया, बहुवचन
सुविमुग्धvery deluded
सुविमुग्ध:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootसु + विमुग्ध (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग/नपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन (agreeing with चित्तम्); उपसर्ग/उपपदपूर्वक विशेषण
चित्तम्mind
चित्तम्:
Karma (कर्म/Object)
TypeNoun
Rootचित्त (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन
प्रबोधयन्तिawaken/educate
प्रबोधयन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootप्र + बुध् (धातु)
Formलट्-लकार, प्रथम-पुरुष, बहुवचन, परस्मैपद; णिच् (causative) भावः
प्रसभम्forcefully
प्रसभम्:
Kriya-visheshana (क्रियाविशेषण)
TypeIndeclinable
Rootप्रसभम् (अव्यय)
Formअव्यय; क्रियाविशेषण (adverb: forcefully)
प्रसन्नम्serene/pleased
प्रसन्नम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रसन्न (प्रातिपदिक/कृदन्ताधारित)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया, एकवचन; विशेषण of चित्तम्

Sanatkumāra (in instruction to Nārada, within the Nārada–Sanatkumāra dialogue)

Vrata: none

Primary Rasa: karuna

Secondary Rasa: bhakti

V
Vishnu

FAQs

It presents the saint (sādhu) as a benefactor of both self and society: by worshiping Viṣṇu and giving varied instruction, the sādhu awakens deluded minds and leads them to inner clarity (prasāda).

Bhakti is shown as practical and compassionate: devotees of Viṣṇu not only pursue their own liberation but actively guide others through upadeśa, transforming confusion into serenity and devotion.

No specific Vedāṅga (like Vyākaraṇa or Jyotiṣa) is taught in this verse; the practical emphasis is on upadeśa (instruction) and dhārmic guidance as applied spiritual pedagogy.