Previous Verse
Next Verse

Narada Purana — Purva Bhaga, Shloka 106

Jīva–Ātman Inquiry; Kṣetrajña Doctrine; Karma-based Varṇa; Four Āśramas and Sannyāsa Discipline

तत्र गुरुकुलवासमेव प्रथममाश्रममाहरंति सम्यगत्र शौचसस्कारनियमव्रतविनियतात्मा उभे संध्ये भास्कराग्निदैवतान्युपस्थाय विहाय तद्ध्यालस्यं गुरोरभिवादनवेदाब्यासश्रवणपवित्रघीकृतांतरात्मा त्रिषवणमुपस्पृश्य ब्रह्मचर्याग्निपरिचरणगुरुशुश्रूषा । नित्यभिक्षाभैक्ष्यादिसर्वनिवेदितांतरात्मा गुरुवचननिदेशानुष्टानाप्रतिकूलो गुरुप्रसादलब्धस्वाध्यायतत्परः स्यात् ॥ १०६ ॥

tatra gurukulavāsameva prathamamāśramamāharaṃti samyagatra śaucasaskāraniyamavrataviniyatātmā ubhe saṃdhye bhāskarāgnidaivatānyupasthāya vihāya taddhyālasyaṃ gurorabhivādanavedābyāsaśravaṇapavitraghīkṛtāṃtarātmā triṣavaṇamupaspṛśya brahmacaryāgniparicaraṇaguruśuśrūṣā | nityabhikṣābhaikṣyādisarvaniveditāṃtarātmā guruvacananideśānuṣṭānāpratikūlo guruprasādalabdhasvādhyāyatatparaḥ syāt || 106 ||

Hier wird erklärt, dass das Wohnen im Haus des Lehrers (Gurukula) wahrlich der erste Āśrama ist. Darin soll der Schüler—durch Reinheit, rechte Lebensführung, Observanzen und Gelübde gezügelt—zu beiden Sandhyās, bei Morgen- und Abenddämmerung, die Gottheiten von Sonne und Feuer gebührend verehren und jede Trägheit in solcher Betrachtung ablegen. Mit einem Inneren, das durch die Verehrung des Guru sowie durch Hören und Üben des Veda geläutert ist, vollziehe er dreimal täglich die reinigenden Handlungen/Ācaman, wahre Brahmacarya, pflege das heilige Feuer und diene dem Lehrer. Indem er täglich durch Almosengang und ähnliche Pflichten sein ganzes Leben darbringt, ohne der Ausführung der Weisungen des Guru zuwider zu sein, soll er sich dem Svādhyāya (Schriftstudium) widmen, das er durch die Gnade des Guru erlangt.

तत्रthere / in that context
तत्र:
Desha-adhikaraṇa (देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootतत्र (अव्यय)
Formअव्यय (देशवाचक/adverb of place)
गुरुकुलवासम्residence in the teacher’s household
गुरुकुलवासम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootगुरुकुल-वास (प्रातिपदिक; गुरुकुल + वास)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; षष्ठी-तत्पुरुष (गुरुकुले वासः)
एवindeed
एव:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootएव (अव्यय)
Formनिपात/particle (emphasis)
प्रथमम्first
प्रथमम्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootप्रथम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; विशेषण
आश्रमम्āśrama (stage of life)
आश्रमम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootआश्रम (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
आहरन्तिthey state / they call (it)
आहरन्ति:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootआ-हृ (धातु)
Formलट् (Present), प्रथमपुरुष (3rd person), बहुवचन; परस्मैपद
सम्यक्properly
सम्यक्:
Prakara (प्रकार/रीति)
TypeIndeclinable
Rootसम्यक् (अव्यय)
Formअव्यय (क्रियाविशेषण/adverb)
अत्रhere
अत्र:
Desha-adhikaraṇa (देशाधिकरण)
TypeIndeclinable
Rootअत्र (अव्यय)
Formअव्यय (देशवाचक/adverb)
शौचसस्कारनियमव्रतविनियतात्माone whose self is disciplined by purity, sacraments, rules and vows
शौचसस्कारनियमव्रतविनियतात्मा:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootशौच-संस्कार-नियम-व्रत-विनियत-आत्मन् (प्रातिपदिक; शौच + संस्कार + नियम + व्रत + विनियत + आत्मा)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुषसमास (विनियतोऽस्य आत्मा)
उभेboth
उभे:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootउभ (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), द्विवचन; विशेषण
संध्येtwilights (morning and evening)
संध्ये:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootसंध्या (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), द्विवचन
भास्कराग्निदैवतानिthe deities (Sun and Fire)
भास्कराग्निदैवतानि:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootभास्कर-अग्नि-दैवत (प्रातिपदिक; भास्कर + अग्नि + दैवत)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), बहुवचन; इतरेतर-द्वन्द्व
उपस्थायhaving worshipped / attended upon
उपस्थाय:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootउप-स्था (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formक्त्वान्त/ल्यपन्त अव्ययकृदन्त (gerund), पूर्वकालिक क्रिया
विहायhaving abandoned
विहाय:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootवि-हा (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formक्त्वान्त/ल्यपन्त अव्ययकृदन्त (gerund)
तत्that
तत्:
Visheshana (विशेषण)
TypeAdjective
Rootतद् (सर्वनाम-प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; सर्वनाम
हिindeed
हि:
Sambandha (सम्बन्ध/particle)
TypeIndeclinable
Rootहि (अव्यय)
Formनिपात/particle (emphasis/causal nuance)
आलस्यम्laziness
आलस्यम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootआलस्य (प्रातिपदिक)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन
गुरोःof the teacher
गुरोः:
Sambandha (सम्बन्ध/षष्ठी)
TypeNoun
Rootगुरु (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, षष्ठी (6th/Genitive), एकवचन
अभिवादनवेदाभ्यासश्रवणपवित्रघीकृतान्तरात्माone whose inner self is purified by salutation, Vedic study, listening, and sanctifying ghee
अभिवादनवेदाभ्यासश्रवणपवित्रघीकृतान्तरात्मा:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootअभिवादन-वेद-अभ्यास-श्रवण-पवित्र-घी-कृत-अन्तरात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष (अन्तरात्मा येन कृतः/शुद्धः)
त्रिषवणम्the three daily times (three savanas)
त्रिषवणम्:
Karma (कर्म)
TypeNoun
Rootत्रि- सवण (प्रातिपदिक; त्रि + सवण)
Formनपुंसकलिङ्ग, द्वितीया (2nd/Accusative), एकवचन; द्विगु-समास (त्रीणि सवणानि)
उपस्पृश्यhaving performed ācamana / having touched water (ritually)
उपस्पृश्य:
Purvakala-kriya (पूर्वकालक्रिया)
TypeVerb
Rootउप- स्पृश् (धातु) + ल्यप् (कृदन्त)
Formक्त्वान्त/ल्यपन्त अव्ययकृदन्त (gerund)
ब्रह्मचर्याग्निपरिचरणगुरुशुश्रूषाcelibacy, tending the sacred fire, and service to the teacher
ब्रह्मचर्याग्निपरिचरणगुरुशुश्रूषा:
Karta (कर्ता)
TypeNoun
Rootब्रह्मचर्य-अग्नि-परिचरण-गुरु-शुश्रूषा (प्रातिपदिक)
Formस्त्रीलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; समाहार-द्वन्द्व (समष्टिरूपेण)
नित्यभिक्षाभैक्ष्यादिसर्वनिवेदितान्तरात्माone whose inner self is devoted by offering everything (daily alms etc.)
नित्यभिक्षाभैक्ष्यादिसर्वनिवेदितान्तरात्मा:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootनित्य-भिक्षा-भैक्ष्य-आदि-सर्व-निवेदित-अन्तरात्मन् (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष (अन्तरात्मा सर्वं निवेदितः)
गुरुवचननिदेशानुष्ठानाप्रतिकूलःnot opposed to carrying out the teacher’s words and instructions
गुरुवचननिदेशानुष्ठानाप्रतिकूलः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootगुरु-वचन-निदेश-अनुष्ठान-अप्रतिकूल (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; नञ्-तत्पुरुष (प्रतिकूलः न)
गुरुप्रसादलब्धस्वाध्यायतत्परःdevoted to self-study obtained through the teacher’s grace
गुरुप्रसादलब्धस्वाध्यायतत्परः:
Karta (कर्ता)
TypeAdjective
Rootगुरु-प्रसाद-लब्ध-स्वाध्याय-तत्पर (प्रातिपदिक)
Formपुंलिङ्ग, प्रथमा (1st/Nominative), एकवचन; बहुपद-तत्पुरुष
स्यात्should be
स्यात्:
Kriya (क्रिया)
TypeVerb
Rootअस् (धातु)
Formविधिलिङ् (Optative), प्रथमपुरुष (3rd person), एकवचन; परस्मैपद

Sanatkumara (teaching Narada in the Moksha-Dharma dialogue)

Vrata: none

Primary Rasa: shanta

Secondary Rasa: bhakti

S
Surya (Bhaskara)
A
Agni
G
Guru

FAQs

It defines the first āśrama as disciplined gurukula life, where purity, vows, Sandhyā worship, and guru-sevā purify the inner self and prepare the student for mokṣa-oriented living.

Bhakti is shown as humble surrender expressed through reverence to the guru, dedicated daily duties, and offering one’s life-activities (alms, service, study) as a continuous act of devotion and obedience.

It emphasizes svādhyāya (recitation/study) and śraavaṇa (hearing) of the Veda along with Sandhyā-related ritual discipline—foundational practice that supports later Vedāṅga learning and correct mantra/rite performance.